openMagazi openMagazin je je jed jediinečný elektroni elektronický časopi asopis, který vám každý měsíc přináší to ne jlep jlepší, co vyšlo na portálech zaměřených na volně šiřitelný software. Můžete se těšit na návody, recenze, novi novinky, ti tipy a tri triky, které si s i m ůžete přečíst na svém netbooku nebo ji nebo jin ném přenosném za řízení. Douf áme, že v ás obsah zau jme jme a také v ás prosíme, abyste PDF soubor šířili, kam to jen jde. Kopíru jte nás, posíle jte, sdíle jte. A napište nám, jak se vám magazín lí b bí. Neodmítáme ani ani dary či možnou obchodní spolupráci. Děku jeme jeme za přízeň.
2 3 7 9 12 14 16 18 21 27 31 35 41 43 46 50 52 54
redakce openMagazi openMagaz inu
[email protected] redakce@openmagaz
56 60 61
Recenze: Ubuntu 10.04 Luci Luc i d Lynx
62 64 66 69 74 75 80
Podíle jí se Co se dě je je ve světě Li Linuxu a open source Freedroi Freedroid Classi Classic – klasi klasika z C64 Google Chrome 5 beta – j – jako ako když střelí (bramboru) Mobi Mobilní novi novinky Reportáž: Openmobi Openmobility 2010 Open source a li l inuxové prohlížeče v dubnu 2010 Zpravoda j TeX j TeXistů pod drobnohledem KDE 4: Vrchol desktopové evoluce? Recenze mobi mobilního telefonu Noki Nok ia N900 Recenze Thi ThinkPad Edge 13 Recenze: Ubuntu 10.04 Luci Luc id Lynx Softwarové li licence vhodné pro použití ve školním prostředí Amarok1.4 j Amarok1.4 jee zp ět – j – jmenu menu je je se Clementi Clementine Mů j software j software v Mandri Mandriva Li L inuxu 5 – Ji Jiří Doskočil Novi Novinky ze sv ěta apli aplikací Mozi Mozilla Rozhovor s Adamem Rambouskem, koordi koordinátorem č eského překladatelského týmu Adam Rambousek: Č eský lokali lokalizační t ým nutně pot řebu j ebu jee spolupracovníky Spri Sprievodca dátami tami – uspori usporiada jte jte si s i v tabuľ kách d áta Střední škola obchodu, řemesel a služeb používá kancelářský balík OpenOff ice.org Společnost Vi VidímeVás, s. r. o. používá kancelářský balík OpenOff ice.org Štýly strán v textovom dokumente Jak j Jak jsem sem nerozbi nerozbil Atom Šablóny v OpenOff ice.org Ubuntu 10.04 Luci Luc id Lynx: LTS s výrazně jšími rysy Ubuntu 10.10 Maveri Maverick Meerkat: j Meerkat: jeeště rychle j rychle jší a společenště jší Ubuntu One Mus ic Store: nakupu jeme hudbu v Ubuntu 10.04 Podpořte li l beri iberix a j a jeho eho konkrétní akti aktivity
http://www.openmagazin.cz/podileji-se/
Produkuj Produkuje: Šéfredaktor: Vlasti Vlastimil Ott – OpenOff ice.org
za podpory
Odpovědná redaktorka: redaktorka: Irena Šaf ářová – – OpenOff ice.org Sazba: Mi Michal Hlavat ý – Scri Scr bus ibus
Přispívaj vají:
Návrh loga: Marti Mart in Kopta – Inkscape Licence: Creati Creative Commons Attri Attri buti bution-Noncommerciial-No Deri commerc Derivat vatiive Works 3.0 Unported,, což znamená, že je j smíte šířit, ale nesm ted nesmíte měnit ani komerčně využívat. Auto Autorsk rská práva náleží autorům článků. Autoři: Ji J iří E Eiischmann, Davi David Koli Koli b báč, Robert Krátký, Ji J iří Mac Maciich ml., Pavel Stříž, Vo j jttěch Zeiisek, Lubomír Čevela, Vlasti Ze Vlastimil Ott, Petr Šafařík, Miro rosl slav av Gešvantn vantner, er, redakc redakcee OpenOff ice.cz, Juli Julius Pas Pasttier eriik, Bra Bran nislav Bobek, Adam Štrauch, Petr Krčmář.
ISSN 1804-1426
http://www.linuxexpres.cz/ooxml-se-implementace-nedocka-ubuntu-12-milonu-lidi
Co se d ě j e ve sv ě t ě Li Li nuxu a open source J iř í í E Eischmann Kauza TurboHercules vs. IBM. Mladá generace vývoj vojářů dává p řednost PHP před .NET. OOXML se opravdov é implementace en tak nedočká. V EU vám m ůžou implementace j jen za nový fi firmware v PS 3 vrátit peníze. Ubuntu má 12 mi m ilionů uživatelů. Ri R icoh se stává č lenem Li Linux Foundati Foundation. První ukázky MeeGo. Google i Google investu nvestujje do OGG Theora. TeamVi TeamViewer i ewer i pro pro Li Linux. Li Lightworks bude open source. Pi P inta – Pai Paint.NET pro Li Linux. SoftMaker Offi Office 2010 – Alternati Alternativa k OpenOffi OpenOffice.org. Sali Salix 13 Li Live. Kauza TurboHercules vs. IBM Informační technologi technologie jsou j sou oborem zaslí beným pro právníky a svět open source software není v ý jimkou. Další z řady mediálně sledovaných právních sporů se rozhořel mezi mezi společností TurboHercules a IBM. Francouzská společnost TurboHercules si si postěžovala, ž e ač sv ů j produkt j produkt Hercules vydává pod open source licencí, IBM jí hrozí patentovými žalobami. P řitom některé z těch patentů patří do seznamu, který IBM přislí bi bilo v ěnovat open source komuni komunitě. Situace vypadala j vypadala jasn asně. Gi Gigant, vlastnící ne j ne jv více softwarových patentů na světě, se rozhodl zastrašit malou společnost. Jenže se ukázalo, že situace není tak jednoznačná. Nebylo to IBM, kdo podal žalobu. Naopak TurboHercules podalo žalobu na IBM u Evropské komise. Nelí bilo se mu, že má IBM monopol na své mainframov é architektury System/370, ESA/390 a z/Architecture. IBM nakonec veře jnost jnost u jist jistiilo, že jeho jeho sli sli b b z roku 2005 platí a nebude ž ádnou open source společnost žalovat. Neznamená to v šak, že své patenty nepoužije ije ke své obraně. Server Groklaw z ji z jist stiil, ž e TurboHercules j TurboHercules jee lenem in niciati ativy OpenMai OpenMainframe.org, která bo j bo ju u je členem i je za otevření mainframových architektur. Velmi aktivním členem j lenem jee také Mi Microsoft, který podle Groklaw může za celou kauzou stát a ve skutečnosti nemusí jít o nic jiného než o mocensk ý soubo j dvou gigantů a snahu Microsoftu crosoftu oslabi oslabit IBM na jednom z jeho jeho ne j ne jv výnosně jších trhů.
Mladá generace vývoj vojářů dává přednost PHP před .NET Na konferenci Palmetto Open Source Conference seznámil poslu poslucha chače analyti analytik společnosti nosti Forrester Jeffrey Hammond Hammond se za jímavými trendy. Podle je jich výzkumu mladá generace vývo jářů d ává p řednost více j ce jazyk azykům Ruby a PHP než nap ř. jazyk j azykům .NET a Java. Pozorovat lze také rostoucí využití Li Linuxu j nuxu jaako platformy pro v ývo j a aplika j a nasazení webových apli cí, a to na úkor kor Windows ndows a Uni Unixu. K názoru Hammonda se připo jil i Savio Rodrigues, kter gues, který tvrdí, že nové jazyky jako Ruby a PHP nerostou vedle těch starých – .NET a Java, ale p římo na j na jee jich jich úkor. Je to vysvětlováno rostoucím používáním open source softwaru. Především v období kri kr ize byl růst užívání OSS ve společnostech akcelerován hlavně z důvodu nižších nákladů. Nyní však společnosti uvádě jí vody jeho eho používání jeho né čím d ál častě ji jako j ako důvody j jeho ji jin vlastnosti. I když se v blízké budoucnosti nedá předpokládat zřetelný ústup .NET a Javy, Javy, sou časné trendy o je je jich jich rostoucí populari popularitě příliš nesvědčí. OOXML se opravdové implementace implementace j jen en tak nedočká Kolem schvalování formátu OOXML j OOXML jako ako ISO standardu probíhala neuvěřitelná bouře. Microsoft tlačil na j na jeho eho schválení více, než bylo zdrávo, a v mnoha zemích to vyvolalo kontroverzní si situace. To samozře jm jmě vyvolalo ostré reakce. OOXML byl nakonec j nakonec jako ako ISO formát schválen, ale s mnoha pozměňovacími návrhy. Kdo si si v šak myslel, ž e se j se jedn edná o výhru, bude teď
možná vyveden z omylu. OOXML podle specif ikace, která byla schválena jako ISO standard, existu je totiž pouze na papíře. Mi M icrosoft Off ice 2007 i 2007 implementoval mplementoval původní návrh a ani ani jeden j eden ze servi service packů tuto si situaci ne řešil. Mnozí upírali rali zrak k nadcháze j ze jícímu MS Off ice 2010, ale 2010, ale Mi Microsoft oznámil, ž e ani ani tato verze nebude podporovat specif ikaci podle ISO standardu. Jako důvod uvádí organi organizační a časové problémy. U ostatních kancel kancelářských bal balíků, jako je nap např. OpenOff ice.org, nelze z důvodů složitosti tosti a obsáhlosti hlosti formátu v dohledné dob ě očekávat plnou podporu. Je tady otázkou, na co takový standard j standard je, e, když ho ni n ikdo nepodporu je. je. V EU vám můžou za nový fi f irmware v PS 3 vrátit peníze Před čtrnácti dny jsem přinesl zprávu, že se Sony rozhodlo blokovat instalaci Linuxu v novém f irmwaru herní konzole PlayStati PlayStation 3. Mnoz í u živatelé Li L inuxu, kteří si s i PS 3 koupi koupili pr ávě proto, ž e instalac i nstalacii Linuxu nabízel, se cítili podvedeni podvedeni. Jeden Angli Angličan, užíva j va jící Linux na PS 3, se rozhodl po bri britském Amazonu po Amazonu požadovat vrácení peněz. Internetový obchod mu ne j ne jd dříve sdělil, že už je je dávno po datu, kdy vrací peníze a i samotn á konzole u ž má prošlou záruku. Zákazník se v šak nenechal odb ýt a argumentoval směrni rnicí Evropské uni unie, podle které mus í produkt odpovídat popi popisu, který prode j prode jce ce uvádí. Tím, ž e byla možnost nainstalovat Linux odstraněna, byl de facto produkt změněn a už neodpovídá p ůvodním para-
metrům. Na z ákladě toho Amazon vyhodnot il žádost zákazníka j ka jako ako platnou a vrátil mu 84 li li ber ber (asi (asi 20 % z původní ceny). Zdá se ale, že n ě jaký způsob, j ak na PS 3 L inux nainstalovat, přece j ece jen en exi existu j stu je. e. Jmenu j Jmenu jee se PS se PS 3 Magi Magic a jde sto jí 57 dolarů (mo jde o komerční produkt, který sto j mentálně v akci akci za 37). Jedná se de facto o emulátor, což se m ůže pro jev jeviit na výkonu. Na druhé straně můžete i ete instalovat nstalovat j jak akýkoli koliv systém, ne j ne jen en ten pro archi architekturu Power. Máte tak mnohem v ětší v ý běr ne j ne jen en mezi mezi linuxovými distri stri bucemi bucemi, a l e můžete ete nai nainstalovat i Windows. Navíc na rozdíl od různých hacků s tímto ř ešením nepřijdete o záruku. Autoři tvrdí, že u ž se prodalo v íce než 140 t isíc kopií, což je pro porovnání asi asi polovi polovina měsíčního prode j prode jee PS 3 v USA.
Na starosti má vývo j svobodných ovladačů pro tiskárny. Momentálně má 250 ovladačů, které podporu j podporu jí více než 3000 ti tiskáren. Ri Ricoh už delší dobu s OpenPri OpenPrinti nting spolupracu j spolupracu je, e, ale členstvím v Linux Foundati Foundation tuto spolupráci přetváří na of iciální. Podle z ástupce Ricohu Tetsuya Mori Morita tento krok zákazníkům ukazu je je závazek vůči li linuxové platformě a Ricoh počítá, že do vývo je je pro Linux bude investovat více prostředků. Pro uživatele Linuxu to znamen á, že výrobky Ricohu budou mít v Linuxu v budoucnu dobrou podporu.
slýchá setaké, že chce chce Googl Googlee uvol uvoln nit jako jako open open source source kodek kodek VP8, VP8, kter který koupi koupil spole společně se f irmouOn2 Technoechnologies. es. Ta v roce roce 2002 2002 uvoln uvolnilakodekVP3, z něhož sevyvinul nul právě OGG Theora.
Novi Novinky nky zesvěta softwaru softwaru TeamVi TeamViewer i ewer i pro pro Li Linux TeamViewer je komer komerční program program od ste jno jmenné německé f irmy. Mezi Mezi jeho jeho funkce patří vzdálené ovládání, sdílení obrazovky, obrazovky, online prezen prezenta tace ce a přenos sou borů. Služ ba fungu je je jako jako VPN, takže nemá problém propo ji propo jitt i počítače umístěné za NAT NAT. Základní kli klienti enti, se kterými můžete j ete jednodu ednoduše sdílet obrazovk obrazovku, u, provádět prezentace na dálku a převádět soubory, j soubory, jsou sou zdarma pro nekomerční použití. Produkty, které umožňu jí týmovou spolupráci, instalaci nstalaci na vlastn vlastní server, server, připo jen jení k počítači z prohlížeče a další pokročilé funkce, funkce, startu startu jí na 500 eurech za li licenci cenci, která není časově omezena. Kromě Window ndows,Mac s,MacOSX OSX a iPhoneOS j PhoneOS jee nov nově podporován i Linux, i když s pomocí Wine. ne. Verze erze pro pro Linux j nux jee zatím stále ve stádiu beta, ale už je j e veře jn jně nabízena a fungu j fungu jee bez bez probl problémů. K dispoz spoziici je RPM balíček pro pro Mandriva Linux, Fedoru a SUSE,DEB balíček pro Debian a Ubuntu a bi b inárka pro ostatn ostatní distri str buce. ibuce.
První ukázky MeeGo Není to tak dlouho, co společnosti nosti Noki Nokia a Intel oznámily spo j spo jen ení svých platforem Maemo a Mobli Moblin do nového pro jektu jektu nazvaného MeeGo. Před několi kolika týdny byla uvoln ěna první verze systému, která však ještě Ubuntu má 12 mi milionů uživatelů neměla graf ické rozhraní. Očividně však vývo jáři obou Počet uživatelů jednotl distri stri buc bucí a Linuxu j nuxu jee společností pi pilně pracu jí a Intel na akci akci Intel Developer jednotliivých di celkově t ěžké odhadnout. Přesto se o to j to jee jich jich tvůrci rci Forum, která se konala v Peki Pekingu, p ngu, představ edstaviil MeeGo pokouše jí. Spole Společnost nost Canon Canonicaloznámila, že odhadu je s graf ickým rozhraním, spuštěné na různých přístro j stro jích počet uživatelů distri stri buce buce Ubuntu Ubuntu na 12 milionů. To je je (např. netbook s procesorem Atom nebo Nokia N900). nárůst o 50 % za rok a půl, protože v roce 2008 odha- Graf ické rozhraní je je spíše podobné Mobli Moblinu. Na větší je dokonce k nerozeznání od j od jeho eho dovala dovala počet uživatelů na 8 mi milionů. Francouzsk Francouzská obrazovce netbooků je společnost Mandri Mandriva, která vytváří u nás velmi velmi po- původního rozhraní. Rozhraní na menší obrazovce pulární Mandri Mandriva Li Linux, se zase chlubí tím, že je je jí sys- N900 si sice vypad ce vypadá odl odliišně, ale má také rysy Mobli Moblinu. tém používá vícenež 3 miliony ony uživatelů po cel celém světě. Google investu nvestujje do OGG Theora Ani Ani jedna ze společností v šak nezveře jn jnila metodi metodiku, Google i Během hem vývo je HTML5 serozho serozhořelydebaty elydebaty o tom, j tom, jaapodle které své odhady stanovu jí. Jed Jediným, kdo tak tak zve je HTML5 ře jňu je je průhledné stat statiist stiiky ky,, je je Fedora Fedora,, kter která oznámila, že ký multi multimedi mediální kodekpou žít proelement proelement <video> deo>.Oddosáhla 24 m ilionů instalací, kter které se však počíta jí za po- borná veře jnost momentálně rozdělenana lenana dva dva tá bory. jnost j jee moment sledních 6 vydání, je jež pokrýva jí poslední 3 roky. Jeden Jeden podpor podporu u je je OGG OGG Theo Theora ra,, kter který je je svobod svobodn ný a není zatížen žádnými patenty. patenty. Druhý H.264/MPEG-4 H.264/MPEG-4 AVC,kteVC, kteRicoh se stává č lenem Li Linux Foundati Foundation rý má kvali kvalitně jší výsledky, sledky, ale j ale jee chr chráněn paten patenty ty a jeho jeho Společnost Ri Ricoh, mezi mezi je jíž produkty patří kance- volné užití je z právního hled hlediska problemat problematické. Google Google lářská techni technika, a to především ti tiskárny, ozn rny, oznámila la,, že na YouT YouTube nasadi nasadil H.26 H.2644 a zdálo se, že s OGGTheorado OGGTheorado budoucnaa nepočítá. Nyn Nyní však oznámil, že věnu je pen peníze se stává členem Li Linux Foundati Foundation. Hlavním cílem toho- budoucn to kroku je užší spolupráce s OpenPrinting, která patří na opt optimali malizaci zaci OGG Theora Theora proarchi proarchitekturuARM. tekturuARM. Címezi mezi ne jakt jaktiivně jší pracovní skupi skupiny Li Linux Foundati Foundation. lem j lem jee vytvo vytvořit video standar standard d promobi promobilní zařízení. ProPro- TeamV iewer ve W idnows, zdro j teamviewer.com
Lightworks bude open source Americká společnost EditShare se rozhodla uvolnit svo ji nelineární střižnu Lightworks podopen sourcelicencí. Lightworks je dostupné pro Linux už nyní, ale poté, co bude uvolněno jakoopen source,budez jednodušena jeho distri buce s dalším OSS – např. začleněním do distri bučních repozitářů. Společnost EditShare se zabývá především produkty, které usnadňu jí spolupráci při vytváření a sdílení videa. Nezřídka EditShareu těchto produktů používalopensource software. Podlep ředstavitelů společnosti znamená uvolnění Lightworksvelkou příležitost pro svět otevřeného softwaru, protože budou zpřístupněny kódy programu, který se vyví jí od roku 1989 a jehož vývo j zabral vícenež milion „člověkohodin“. Lightworks je profesionální nástro j, který byl použit při tvorbě desítekamerických trháků, z nichž jmenu jme např. ten poslední – The Shutter Island. Používá ho i Česká televize. Uvolnění pod open source licencí má n ěkolik f ází. Společnost EditShare se pro tento krok rozhodla krátce poté, co program koupila. V první f ázi je n ástro j uvolněn k bezplatnému stažení, ve třetím čtvrtletí tohoto roku pak budou zve ře jněny i zdro jové k ódy. Poté bude otevřeno online tržiště, kde budou moci vývo jáři třetích stran umísť ovat pluginy.
Program Pinta, zdro j pinta-pro ject.com Pinta – Paint.NET pro Linux Chybí vám v Linuxu jednoduchý graf ický editor, který jeveWindows reprezentován např. programemPaint.NET? Zkuste Pintu.Jedná seo program,který z Paint.NETvychází (obsahu je části jeho kódu) a má ste jné zaměření – nabízí jednoduchý a snadnoovladatelný graf ický editor. Pinta je napsánav C#a využívá knihovny GTK# a Cairo. Je jímautorem je jako u většinyaplikací pro Linux,napsanýchC#,vývo jář ze společnosti Novell. Pinta by mohla být tím programem, který zaplní mezeru mezi propracovaným GIMPem a jednoduchými editoryve správcích fotograf ií. Stáhnout si jimůžeteve verzích proopenSUSE, Ubuntu,Mac OSX,Windowsa také vezdro jovýchk ódech.
SoftMaker Office2010 – Alternativa k OpenOffice.org Když se ř ekne alternativa ke kancelářskému balíku MS Off ice, většině se vybav í OpenOff ice.org. Uživatelé Linuxu si mohou ještě vybrat z dalších – GNOME Off ice, KOff ice a webové aplikace, ale ani jeden z nich neoplývá p říliš dobrou kompati bilitou s MS Off ice. Pokud potřebu jete co ne jlepší kompati bilitu s většinovým kancelářských balíkem, může pro vás b ýt řešením SoftMaker Off ice. Tento kancelářský balík m á ste jně jako OpenOff ice.org původ v Německu a ač je tak trochu ve stínu známě jších konkurentů, dokáže oslovovat své zákazníky již 16 let. Skládá se ze tří čá s-
tí – TextMaker (textový procesor), PlanMaker (tabulkový procesor), Presentations (prezentace). Autoři ne jvíce vyzdvihu jí kompati bilitu s MS Off ice, která j e prý z alternativních balíků ne jlepší. Ceněna je také nenáročnost na systémové zdro je a rychlost. Pro č eské uživatele bude jistě nevýhodou chybě jící česká lokalizace. Také se jedná o komerční produkt, který sto jí 70 eur. SoftMaker Off ice je k dispozici pro Windows, Windows Mobile, Windows CE a Linux (balíčky RPM a DEB a binárka). Můžete si ho stáhnout na zkoušku.
Distribuce Salix OS
Novinky zesvěta distribuc í Salix 13 Live Salix OS se ob jevil v polovině minulého roku, když se část vývo jářů Zenwalku rozhodla pokračovat svo jí cestou. Mezi hlavními prioritami Salixu je maximální jednoduchost a také zpětná kompati bilita se Slackware, ze kter ého Salix ste jně jako Zenwalk vycháze jí. Výchozím prostředím je Xfce a výchozí programy jsou vybrány tak, aby do tohoto prostředí zapadaly. Nevýhodou poslední verze Salix OS 13.0.2 bylo to, že instalační CD nefungovalo zároveň jako tzv. živé CD, na kterém si člověk může systém vyzkoušet p řed t ím, než je j nainstalu je na disk. To řeší nová verze s označením Live. ISO obrazy systému můžete stahovat na stránkách pro jektu.
Můžete si také přečíst recenzi distri buce Sal ix OS 13 nebo rozhovor s vývo jáři.
http://www.abclinuxu.cz/clanky/freedroid-classic-klasika-z-c64
Freedroid Classic – klasika z C64 David Kolibáč Hry s názvem Freedroid jsou dvě – Freedroid Classic, klon arkády Paradroid pro Commodore 64, a Freedroid RPG, tedy RPG Paradroidem inspirované. V následujícím článku se budu věnovat pouze první jmenované.
Freedroid Classic (Freedroid RPG) si můžete stáhnout z webu pro jektu – k dispozici jsou zdro jové kódy a balíčky pro Debian, MS Windows a Mac OS X; je obsažen i v softwarových balících Dinguxu. Nově jší verze už pravděpodobně vycházet nebudou, vývo j byl ukončen v roce 2003.
Děj Stručný úvod do dě je: Kosmickým prostorem letí lodě pln é robotů (droidů), ovšem p ři pr ůletu ro jem asteroidů jsou bombardovány – roboti se stáva jí hyperaktivními a útočí na posádku. Jedna z lodí navíc zamířila na nepřátelské území; pokud by roboti padli do rukou nepřítele, byl by to obrovský problém. Ne jrychle jší možný pokus o řešení je vyslání speciálního zařízení na palubu. Do jeho role se vžívá hráč. Pomocí onoho zařízení lze pálit ze dvou laserů, připo jovat se na jiné roboty a přihlašovat se k terminálům rozmístěným po prostorách lodi.
Ovl ádání Hra se ovládá pomocí joysticku či spíše kl ávesnice (a myši). Na klávesnici slouží k pohybu kurzorové šipky nebo kombinace w-s-a-d, st řílí se kombinací mezerníku a směrové klávesy, k terminálům se přihlašu je klávesou e a „hackovací“ mód se aktivu je samotným mezerníkem. Podle mého názoru je pohodlně jší pohybovat se pomocí klávesnice, ovšem na vše další používat myš. Levé tlačítko ke střelbě, pravé k aktivaci „hackovacího“ módu a používání výtahů a terminálů. Mimochodem, Esc vyvolá nab ídku ve hře, a tedy i pauzu.
pozici j e několik motivů vzhledu, buď silné retro, ne bo jeden uhlazený moderně jší (na většině obrázků). Zvukové efekty j sou sice chrastivé, ovšem nevadí; hudby, podobně jako u většiny her, není mnoho, ale těch málo elektronických „vypalovaček“ sto jí za to. Bohužel p řine jmenším v balíčku v Ubuntu je chyba, která způsobu je, že zvuky ne jde vypnout (tedy nelze místo dodané kulisy poslouchat něco jiného (hudbu, rádio)) a hudba se náhodně zapíná a vypíná (na jednou začne hrát t řeba až po p ůlhodině hraní, a to pouze do vyčištění úrovně nebo jiné události).
Cíl a nepřátel é Grafika, zvuky, hudba Co se technického provedení týče, graf ika je jednoduchá, v rozlišení VGA – hra b ěží v okně (nebo roztažená p řes celou obrazovku, což v dnešní době vypadá dost hrozně), prostředí je viděno kolmo shora. K dis-
Ke h ře samotné. C ílem je vy čistit celou kosmickou loď od ne pr ávě přátelských robotů. Tato loď j e velká a je rozdělena na množství pater, mezi nimiž se m ůžete pohybovat výtahy. V každém podlaží čí há trošku jiná skvadra nepřátel. Někdy jsou to pomalí a vcelku
neškodní roboti-opraváři, jindy zase bo joví droidi. Každý robot má svů j kód a jemu odpovída jící charakteristiky. Ty – poněkud poetičtě ji shrnuté – si můžete přečíst, pokud se připo jíte na někter ý z všudypřítomných terminálů. Nicméně na ty klíčové vlastnosti rychle přijdete sami – číslo 302 je rychlé, hbité a útočí narážením do fyzické schránky; číslo 476 je pomalé, ale má jako první (oproti „nižším“ modelům) střelnou zbraň; bo joví ro boti 711 a 742 ničí vše ve svém okolí – nevysíla jí žádné mířené paprsky; pomalá 883 má těžký kan ón, který se ale nabí jí odpovída jící dobu; nestabilní 999 byla v původní hře jedním z cenných úlovků… a tak dále. Nepřátel je opravdu pestrá sbírka, na každého pomáhá trošku jiná taktika bo je. N ěkdy se vyplatí pálit ze zálohy, jindy vyvolat honičku, někdy je zase ne jsnazší hacknout nepřítele, ať slouží vám. Mimochodem, umělá inteligence je poměrně zoufalá, ale nevadí.
Ovl ádnut í robotů Jak jsem zmínil, jedním ze způsobů likvidace nepřátel je je jich ovládnutí. D ě je se tak prostřednictvím logické minihry. Roboti sto jí proti sob ě, každý m á jednu barvu drátů a cílem je ovládnout více obvodů než soupeř. Celkem je jich dvanáct a přívody k nim jsou různě pospo jovány, porozpo jovány, zesíleny č i slepě zakončeny. Prvním c ílem tedy je l épe si zvolit v časovém limitu stranu, resp. barvu kabeláže. Pak je žádoucí, op ět v časovém limitu, zabrat více obvodů pro sebe než soupeř. Pokud prohra jete, čeká vás pouze v ý buch a možná zapsání se do listiny ne jlepších v ýsledků (pokud tomu skóre odpovídá). V případě remízy není nic ztraceno – minihra se opaku je. A nakonec v případě ne jlepším, tedy když vyhra jete, původního robota ztratíte, ovšem m ůžete ovládat robota nového se všemi jeho výhodami i nevýhodami.
Nabourávání se do silně jších nepřátel je sice obvykle snazší ne ž ř ešení situace prostým soubo jem, ovšem nemusí k němu v ů bec do jít, protože energie vašeho robota j e omezená a soupeři se intenzivně brání p ředevším střelbou. Situaci tro šku usnadňu jí ho jně roz šířené kruhy dobí je jící akumulátor robota, ovšem v ýměnou za skóre. Což je cena poměrně vysoká, pokud se snažíte nahrát co ne jvíce. Je to jeden z klíčových prvků zvyšu jících znovuhratelnost Freedroid Classic. Tedy pokud vám především samotná minihra nepřijde dost poutavá.
Představení LuaTeXu Michal Mádr a Pavel Stř í ž
Tento článek ve stručnosti představu je program LuaTeX [čtěte luatech nebo tak é luáhtech] – amb iciózního následníka programu pdfTeX se začleněním jazyka Lua do TeXu. Článek se snaží zasadit LuaTeX do kontextu následnických programů TeXu a představit nové mo žnosti, které tento systém již přináší a měl by v budoucnu přinést. Většina informací v tomto článku byla č erpána z webové stránky pro jektu LuaTeX, s vřelým souhlasem je jich tvůrců.
Vykreslení středové čá sti obrazce Shri Yantra pomoVíce č i méně použitelných alternativ je relativně cí Metapostu hodně. Namátkou zmiňme TeX balíčky fancyvrb Luí s Nobre Gonçalves, Michal Mádr a Pavel Stř í ž a listings. Mimo TeX pak: • GeSHi – Generic Syntax Highlighter, Tento článek popisu je, jak pomocí programu Metapost • GNU Source-highlight, lze jednoduše nakreslit komplikovaný obrazec – • Pygments a další. středovou čá st kultovního indického symbolu Shri Yantra. Obrazec se skládá z devíti tro júhelníků rozV rámci experimentů představu je autor ve svém místěných uvnitř kruhu. Vztahy mezi tro júhelníky programu přístup k formátování v íce jazyků v jed jsou popsány n ěkolika pravidly a vytvoření kresby re- nom dokumentu, např. u dokumentů a webových spektu jící tato prav idla je netriviální. Č lánek popisu je stránek při kombinaci HTML+PHP+CSS+ JavaScript, úspěšný pokus, jak se ke správnému nakreslení obraz- LaTeX+Sweave+R, Perl+TeX, Lua+TeX apod. ce p ř iblížit. dipp.sta
Zašifrování zdrojového textu při zachování jeho funkčnosti Program Highlight a jeho užití Jan Šustek André Simon Článek ukazu je mo žnost, jak zašifrovat TeXový sou bor tak, aby se navenek choval ste jně jako původní sou bor. Toho je možné využít například, pokud chceme druhému uživateli poslat balík maker, ale nechceme mu z ně jakého d ůvodu prozradit zdro jový kód t ěchto maker. Zdro jový kód lze nalézt na stránkách autora.
Článek představu je program Highlight, který je ur čen k formátování zdro jových kódů. Pr ůřezově představu je jeho možnosti a potenciál. Program umí pracovat v graf ickém re žimu, dávkově a může b ýt na čten jako externí knihovna.
http://www.linuxexpres.cz/software/recenze-kde-4
KDE 4: Vrchol desktopové evoluce? Vo jtě ch Zeisek „Jak vypadá Linux?“ Těžká otázka. Linux je stavebnice, může tedy vypadat velmi různě. Pro uživatele je asi nejdůležitějším d ílem tzv. desktopové prostředí , které reprezentuje v še, co č lověk b ěžně vidí a ovládá myší. Tak potom „vypad á (jeho) Linux“. Jedním ze dvou nejpopulárnějších grafických prostředí je KDE.
Špetka historie V roce 1996 byl mlad ý německý student informatiky Matthias Ettrich velký fanda tehdy ještě dosti mladého Linuxu. ale j Jeho přítelkyně je j však odmítala používat, protože se jí jeho graf ické prostředí zdálo velmi nepřátelské a špatně se jí s tímním pracovalo. Proto se on jako pravý mu ž rozhodl, ž e vytvoří graf ické prostředí pro Linux, které se jeho přítelkyni bude lí bit a bude se jí s ním dobře pracovat. To byl první krok k vydání KDE.
svobodnou alternativu KDE. Nyní GNOME a KDE tvoří dvo jici ne jpopulárně jších graf ických prostředí pro Linux. U většiny uživatelů dnes Linux asi vypadá podobně jako GNOME v Ubuntu nebo jako výchozí vzhled KDE4. KDE ř ady 4 spatřilo světlo světa před dvěma lety a první vydání se p říliš nepovedlo. Vývo jáři si ukousli obrovský balík pr áce na za jímavých technologických inovacích, ale prvn í vydání nové ř ady neumělo zdaleka tol ik, co j eho předchůdce a navíc bylo hodně nestabilní. Obrovský ob jem programátorské práce, který byl potřeba k vytvoření nové řady KDE, se nedal zvládnout a autoři navíc nezvládli komunikaci s uživateli a tvůrci linuxov ých distri bucí. Po dalších dvou letech intenzivního v ývo je je již KDE4 plně vyzrálé a vhodné pro každodenní použití. KDE je dostupn é prakticky ve v šech větších linuxových distri bucích, v BSD, OpenSolarisu a dalších systémech. Lze je j provozovat i na MS Windows a Apple Mac OS X.
Coto umí a obsahuje KDE je vysoce modulární a přizpůsobivételné prostředí. Zároveň se s obrovskou mírou nastavitelnosti snaží uživateli nabídnout při práci nabídnout uživateli maximální pohodlí. Snaží se integrovat maximum aplikací tak, aby spolu mohly snadno a pohodlně komunikovat a aby uživatel mohl ste jně jednoduše pracovat s daty ve vlastn ím po čítači i třeba na FTP serveru (protokol KIO.; sStačí do řádku s adresou ve správci souborů nebo souborovém dialogu prakticky li bovolného programu napsat remote:/ nebo kliknout na ikonku u levého konce adresní ř ádky). „Co je to je KDE?“ není úplně jednoduch á otázka. V užším smyslu jde jen o základní balík knihoven a funkcí jen s pár ne jzákladně jšími aplikacemi typu správVzhled souč asného KDE 4.3: vlevo je hlavní nabí dka, vpravo spr ávce souborů Dolphin. ce souborů. V širším smyslu se k tomu ř adí bl íže neurčené mno žství dal ších aplikací primárně ur čených pro pou žití s KDE, ale samozře jmě pou žitelných KDE je postaveno na knihovnách Qt vyví jených norským Trolltechem (pozdě- i v rámci jiných graf ických prostředí. ji byl koupen Nokií), které sice byly k dispozici zdarma, ale nebyly open source (nyní již jsou již dostupné pod open source licencemi). KDE začalo být velice rychle velice populární, ale mnoha lidem vadilo, ž e je postaveno na nesvobodných knihovn ách. A tak vznikl pro jekt GNOME, který měl zprvu za cíl vytvořit plně
KDE4 již nepracu je s klasickým konceptem plochy jako výpisem ste jno jmenného adresáře, maximálně ozvláštněného o pár speciálníchmi ikonekkami nebo postranníchm panelůem. KDE používá tzv. Plasmu, co ž je obecný princip umožňu jící umístit na plochu umístit prakticky cokoliv. V še, co uživatel po spuštění vidí je Plasma. Jednotlivé prvky (panely a je jich součásti, ...) jsou tzv. plasmoidy (widgety, applety, ...). Odstraníte-li všechny plasmoidy, zbude jen prázdná plocha s pozadím. Na druhou stranu m ůžete na plochu um ístit l i bovolné množství li bovolně nastavených panel ů a dalších u žitečných věci. Plocha u ž ani není jen v ýpisem adresářů. O to se stará speciální plasmoid. Můžete tak mít na ploše mít v ýpis několika různých adresářů.
Práce s v ýmě nn ými zař í zen í (USB, CD, ...) v KDE4 (v panelu 5. ikonka zleva).
Př ík lad plně vybavené plochy. Vlevo a nahoř e jsou panely s bě žn ými plasmoidy (př epí nač ploch, otev ř ená okna, systémové i kony apod.), na ploš e j sou hodiny, v ý pis t ř í adresář ů a dalš í vě ci.
Krunner: stiskně te [Alt+F2] a zač ně te psát n á zev aplikace, souboru, kontaktu z knihy adres apod. Krunner za č ne vyhledávat a umo žní vám dostat se snadno a rychle dostat k cí li.
Spolu s KDE má u živatel k dispozici celou řadu za jímavých graf ických efektů, které lze pár kliknutími zapnout v ovládacím centru. Jde o různé pr ůhlednosti, st íny, animace, náhledy při p řepínání oken a další oku lahodící efekty. Ovládací centrum je pohodlné a umožňu je snadno nastavit celé KDE a některá systémová nastavení (to se mezi různými distri bucemi poněkud liší).
Zobrazení p ř í stro jové desky obdobné Mac OS X. Po st isku [Ctrl+F12] j sou aktivní j en plasmoidy na plo š e, v š e ostatní (vč etně otevř en ých oken) je za š edlé.
Ovládací centrum KDE.
Př idání dalš íc h plasmoidů na plochu nebo do panelu.
rého se dostanete do seznamu aplikací a ve kterém se spuštěny v režimu celé obrazovky, přičemž kliknutím nacháze jí nástro je na nastavení prof ilu, zapnutí Blue- na jedno tlačítko v rohu se můžete vrátit do normálnítooth, připo jení k Internetu. Zobrazu je také stav baterie. ho stavu. Aplikace ma jí lištu nástro jů v systémovém panelu v horn í části obrazovky. Kliknutím na ikonu v levém horním rohu na tomto panelu se přesunete do přepínače mezi aplikacemi, který p řipomíná Exposé z Max OS X, protože okna otevřených aplikací jsou seřazeny do mřížky. Pokud kliknete na ikonu znovu, ocitnete se zp ět v seznamu aplikací.
Nok ia N900 s ruskou klávesnicí , zdro j w ik i pedia.org (Ilya Voyager)
Software Ste jně jako je jí předchůdci i Nokia N900 používá systém Maemo, tentokráte ve verzi 5. O Maemu jsem slyšel, že se jedná o „ne jlinuxově jší“ mobilní systém, a proto jsem byl zvědavý, do jaké míry je to pravda. Po měsíci používání musím konstatovat, že mě Maemo v tomto smyslu vů bec nezklamalo. Je založeno na Debianu a když se p řesunete do příkazové řádky, tak si opravdu připadáte jako v plnohodnotném Debianu. Naleznete tu ste jné nástro je a také ste jnou správu softwaru – včetně klasických repozitářů s deb balíčky. Ty ma jí dokonce ste jnou strukturu jako repozitáře Debianu. Taktéž jsou rozděleny podle f áze vývo je. Chcete testovat vývo jovou verzi? Není problém, stačí přepsat zdro je softwaru. Prost ředí Maema se mi také velmi zamlouvalo. Využívá virtuální plochy, jako je známe z Linuxu, uživatel se mezi nimi pohodlně pohybu je tažením prstu po obrazovce. Na každou plochu si můžete umístit r ůz- V irtuální plochy s widgety né widgety, takže tam můžete mít spouštěče map, prohlížeče, náhled kalendáře, zobrazení ne jnově jších zpráv Maemo je plně multitaskingový systém bez z Facebooku nebo RSS. Vlevo nahoře je panel, ze kte- žádných kompromisů v této oblasti. Aplikace lze mít
Př epí nání aplikací Jednou ze stěže jních funkcí N900 je prohlížení webu. K tomu slouží výchozí prohlížeč, který je postavený na Firefoxu. Na mů j vkus byl až moc těžkopádný, protože jsem byl zvyklý na Operu Mini, která má možnost komprese dat. Na pomalých připo jeních, jaké nabízí např. T-Mobile, je prohlížení webu se vším v šudy docela pomalé. Na druhou stranu je naprosto bez kompromisů včetně přehrávání Flashe. Množství přenesených dat, a tedy i zrychlení brouzdání, můžete ovlivnit nainstalováním AdBlocku, který všechen flashový obsah standardně bloku je. Maemo je v šak díky svému linuxovému naturelu natolik univerzální systém, že není problém nainstalovat i Operu Mini, i když neexistu je of iciální podpora. Prostě jen nainstalu jete JRE a do ně j Operu Mini. Není to nic složitého.
V ýchozí prohlí žeč Nebyl by to správný komunikátor, kdyby neum ěl instant messanging. Integrace všech sítí (Jabber, ICQ, MSN, Skype,...) je doslova vzorová. Všechny kontakty jsou sloučeny do jednoho seznamu a lze je slučovat a vytvářet tzv. metakontakty (a to i s kontakty ze SIM karty). Veškeré konverzace (včetně SMS) probíha jí formou, kterou známe z instant messagingu, tedy že se zobrazu jí zprávy na jedné stránce tak, jak jdou za se bou. Abych pravdu ř ekl, dlouho jsem vů bec netušil, že je v Maemu podpora Skype. Myslel jsem si, ž e se jedná o samostatnou aplikaci jako všude jinde. Ale on je do Maema integrován a stačí se tedy jen p řihlásit. Tato integrace je neocenitelná v moment ě, kdy chcete volat. Stačí vybrat v telefonním seznamu kontakt, kliknout na ně j a ob jeví se v ám mo žnosti, které jsou k dispoz ici. Pokud j ste v ČR, d áte asi přednost volání přes mobilního operátora, v zahraničí vy jde mnohem levně ji Skype (pokud jste připo jeni k WiFi). Ř ešení v N900 je skvělé v tom, že jen kliknete na jiné tla čítko. Teoreticky se lze p řihlásit i k VoIP, ale zprovoznit volání přes Fayn se mi nepodařilo. Netvrdím ale, že to ne jde, nastavit SIP účet je občas alchymie. Velmi dobrou podporu má E-mail. Obsluha mého e-mailového účtu skrze IMAP byla naprosto bez probl émů.
Mezi další aplikace patří prohlížeč fotografií, který je propo jen s fotoaparátem. Fotograf ie můžete ihned po pořízení jednoduše uploadovat třeba na Facebook. Je možné je automaticky označovat GPS souřadnicemi nebo přidávat vlastní značky. N900si poradí takys kancelářskými dokumenty. Předinstalovan ý je slušný prohlížeč PDF a na textové, tabulkové a prezentační dokumenty jsou tu produkty Documents To Go, které jsou aleplacené. Sto jí 10 dolarů a bohužel zvláda jí pouze dokumenty MS Off ice,ne ODF. Tak př es co budeme volat? O přijímači FM už jsem se zmínil v části o hardwaru. Zde je j zmiňu ji znovu, protože se mi opravdu Jednou z ne jdůležitě jších funkcí N900 je také GPS lí bí aplikace pro poslouchání rádia. Frekvenci měníte navigace, která je dnes běžná i v telefonech nižších tahy prstem a uložené stanice se ob jevu jí p římo ve tříd. Veskrze pozitivní skutečností je, že Nokia nabízí stupnici frekvence, takže se nemusíte při hledání své vlastní mapy ú plně zdarma. K dispozici jsou mapy obl íbené stanice prohrabovat ně jakým seznamem. Povedený je i přehrávač multimédií.Jedlemého náz několika desítek zemí. V tomto Nokia nad ostatními výrobci vede. Bohužel tím pozitivní zpr ávy o GPS zoru lepší než v mém přehrávači Cowon D2+, který patří navigaci v N900 končí. M é zku šenosti jsou spíše nega- vesvé kategorii ke špičce. Přehrávač hudbysi umí na jít tivní. Jedná se o tzv. asistovanou GPS, která urychlu je náhledy alba pracovats nimi. Pokud vás omrzí vaše hunalezení pozice výměnou dat přes Internet. Pokud dební sbírka a ne jste v dosahuobl í benéhoFMrádia, můvšak připo jeni k Internetu ne jste, vyhledávání trv á žete poslouchat internetová rádia. N a vý běr jich máte48 dlouho a mnohdy nena jde GPS signál v ů bec. A i když a můžete přidávat další. Velmi dobrý je také video pře jste připo jení k Internetu GPS je často zpožděné a ne- hrávač. Díky skvělému disple ji je obraz velmi dobrý a s přehrávanými formáty jsemtaké neměl problém.Nepřesné. přehra jete jen věci, které jsou opatřené DRM.
Aplikace pro poslech rádia OpenManag in v Maemu
byl v ždy k ámen ú razu Linuxu. Posledním – v Linuxu dobře podporovaným mobilním systémem - byl Palm, který u ž to má d ávno spočítané. Situace v případě N900 není tak špatná jako u jiných platforem, ale zdaleka není ideální. Existu je aplikace SyncEvolution. Na jdete ji i v repozitářích své linuxové distri buce. M á i graf ické rozhran í. Na stran ě počítače je synchronizaci jednoduché nastavit. Má však jeden háček, musí pro bíhat přes jednu z internetov ých služeb (Google, Scheduleworld, Mobical,...). Chcete-li tedy synchronizovat, musíte b ýt p řipo jeni k Internetu. Tímto způsobem můžete synchronizovat jak kontakty, tak kalendáře, poznámky a úkoly. Bohužel v Ubuntu se SyncEvolution nemohl připo jit k lokální databázi. Chyba je nahlášena, ale stále nevyřešena. Potěšu jící zprávou je, že v ývo jová verze SyncEvolution už je integrována do GNOME Bluetooth a bude tak mo žné synchronizovat s N900 přímo. Na straně mobilu už není zprovoznění synchronizace tak uživatelsky přívětivé, je potřeba příkazová řádka. Na druhou stranu se ne jedná o nic Prochá zení hudební mi alby komplikovaného. Výměna dokumentů s N900 je v L inuxu naprosto Maemo a Linux bezproblémová. Stačí se p řipo jit p řes kabel nebo BlueChytrý telefon je samozře jmě o polovinu méně tooth. Zařízení se p řipo jí jako mass storage a můžete chytrý, pokud nespolupracu je s vaším počítačem. To kopírovat soubory. Pokud vám nestačí nab ídka předinstalovaných programů, m ůžete instalovat nové p řes Spr ávce aktualizací nebo z Ovi Obchodu, který má podobu aplikačního tržiště, jak známe např. z iPhone nebo Androidu. Další možností je instalovat aplikace přímo z repozitáře klasickými n ástro ji v terminálu. Touto cestou budete instalovat p ředevším konzolov é aplikace. Kromě aplikací pro Maemo si můžete nainstalovat i klasické linuxové aplikace jako např. Pidgin.
Závěrečné hodnocení Nokia N900 je bezesporu špičkový mobilní telefon a internetový tablet v jednom. Hardwarové zpracování je vý borné v čele se skvělým disple jem. Samotný systém je také velmi povedený a bez kompromisů, které na jdete u konkurence. Pokud bych měl na jít n ě jakou slab inu, tak j e to as i absence rozs áhlého ekosystému aplikací, který můžete na jít u iPhone. Pro Maemo prostě desítky tisíc r ůzných aplikací nenaleznete. Na druhou stranu komun ita kolem Maema je velmi ž ivá a ještě v ětší aktivitu můžeme očekávat po spo jení sil s Intelem. Navíc lze instalovat klasické linuxové aplikace. U N900 má č lověk vů bec pocit, že má v mobilu opravdový linuxový systém a ne jen něco, co má jen v ýrazně modif ikované linuxové jádro a jinak nemá s Linuxem nic společného. Pro fandu Linuxu je tak N900 velmi dobrou volbou. Odradit může jen cena, která se stále pohybu je u hranice 15 tisíc korun, ale ste jně kvalitní telefon u konkurence levně ji neseženete.
http://www.linuxexpres.cz/hardware/recenze-notebooku-thinkpad-edge-13
Recenze ThinkPad Edge 13 Lubomí r Čevela Notebooky ThinkPad jsou už mnoho let pověstné svou robusností a konzervativním designem. Obě pravidla porušuje nová řada Edge, na jejíhož prvního zástupce se podíváme v následujícím textu.
V konstrukci notebooku převažu jí plasty. Navzdory tomu vykazu je jeho tělo poměrně slu šnou odolnost v ohybu a krutu. Také slícování plastov ých dílů pat ří mezi p říkladné. Nic se neprohý bá, nic nevrže. V íko notebooku není opatřeno zámky a je zcela ploché, bez vyztužu jícího r ámečku. Chtěl bych poznamenat, že u notebooků nižší třídy by mě j eho tuhost p řekvapila spíše p ří jemně, u ThinkPadu jsem přece jen o čekával víc. V ýrobce pravděpodobně spoléhá na fakt, že použité podsvícení LED není tak náchylné na přelomení jako tradiční podsvěcovací trubice CCFL. Víko doléhá na tělo notebooku jen v místech gumových dosedacích nožek. Jeho otevírání usnadňu je nízký výstupek vpravo na jeho horní hraně. Panty víka umožňu jí rozevření notebooku o více než 180 stupňů a je jich Co se týče rozměrů a hmotnosti patří ThinkPad Ed- chod je p ří jemně tuhý. ge 13 mezi lehce přenosné notebooky, které jsou sice rozměrně jší než v ětšina netbooků, ale zato dokáží svým uživatelům nabídnout ergonomii bez větších kompromisů. N ásledu jící tabulka porovnává rozměry a hmotnost Edge 13 s několika potencionálními konkuVzhled a konstrukce Jakmile notebook otevřete, bude podobnost Edge renty. Na první pohled je patrné, že ThinkPad Edge 13 13 s ostatními ThinkPady mimo veškerou pochybnost. posune vzhledové vnímání značky ThinkPad novým Uvíta jí vás konzervativně č erné plasty, TouchPad dosměrem. V souladu se současným designovým trenNotebook Rozměry v mm Hmotnost v kg Displej dem už příliš nepřekvapí jeho zrcadlově lesklé víko. S ním se můžeme také setkat u některých modelů ř aThinkPad Edge 13 332 × 228 × 17 – 31,3 1,75 13,3", 1366 × 768, LED, lesklý dy SL. Ovšem zaoblený vzhled s výraznou stří brnou MacBook Air 325 × 227 × 4 – 19,4 1,36 13,3", 1280 × 800, LED, lesklý hranou je něčím novým. Ste jně tak některé z á jemce ASUS UL30A 328 × 222 × 6,8 – 19,6 1,7 13,3", 1366 x 768, LED, leskl ý osloví možnost volby barvy víka ne jen v tradiční ACER Aspire 3810T 338,4 × 240 × 24 – 28,9 1,9 13,3", 1366 × 768, LED, lesklý konzervativní černé, ale také v jasně červené barvě.
Na internetových diskusních f órech na jdete spoustu negativně laděných příspěvků od příznivců tradičních hodnot zna čky ThinkPad. Co je to za ThinkPad, když není ani cel ý č erný ani hranatý a když ani t ělo, ani víko notebooku neobsahu je kompozitové nebo hořčíkové v ýztuhy tvořící tzv. roll cage? Odpověď je poměrně snadná a musíme si pro ni s áhnout k určení notebooku. Nová ř ada Edge je pozicovaná někam mezi tradiční pracovní ThinkPady a mezi IdeaPady, určené do rukou běžných uživatelů. Jsem toho názoru, že kromě mírně exotického vzhledu ř ada Edge ve velké m íře navazu je na cenově p řijatelnou ř adu SL. Dle vy jádření v ýrobce jsou cílovou skupinou ThinkPadů Edge například živnostníci, kteří notebook budou používat ne jen ke své práci, ale chtě jí si na něm například pouštět doma f ilmy v HD rozlišení. Pro ně by byl no tebook s hořčíkovými výztuhami jednoduše příliš drahý. Na druhou stranu je Edge určen pro uživatele, kteří jsou ochotni si připlatit za trochu vyšší spolehlivost a kvalitní servis.
Když jsem přemýšlel o tom, co asi designéry nového ThinkPadu i nspirovalo, napadlo mě p ůdorys note booku přirovnat k notebooku MacBook Air. E jhle, jistá podobnost by zde byla. Tuto velice vzdálenou podobnost ještě podtrhu je shodná 13,3" úhlopříčka disple je, chiclet klávesnice a minimum indikačních d iod.
plněný červeným TrackPointem a výrazné logo v pravém dolním rohu. Kl ávesy a rámeček kolem disple je ma jí tradiční matný povrch, plocha kolem klávesnice je sametově polomatná. Oproti zrcadlově lesklé konkurenci jde o pří jemnou změnu. Edge 13 je opatřen pouze č tyřmi indikačními diodami. Dv ě č ervené tvoří tečku nad „i“ v logu ThinkPad na těle a na víku notebooku. Za běhu notebooku trvale svítí, při uspání pomalu blika jí. Třetí zelená dioda indiku je č innost webové kamery, č tvrtá opět zelená je umístěna vedle konektoru síť ového zdro je a indiku je napá jení notebooku z elektrické sítě. V duchu současného designového trendu, který omezu je počet indikačních diod, chybí indikace bezdrátových sítí, činnosti pevného disku, běhu z baterie a také indikace stisknutého CapsLocku.
u klávesnic levných notebooků a ani se při psaní „nelepí“ na prsty. Sub jektivně je dle mého mínění klávesnice přine jmenším srovnatelná s klávesnicemi ostatních ThinkPadů. Co se týče rozmístění kláves, přináší řada Edge za jímavé vylepšení. Kl ávesy F1 – F12 jsou standardně nastaveny na řízení hlasitosti, podsvícení disple je a další funkce. V roli funkčních klíčů jsou přístupné pouze přes klávesu Fn. V BIOSu notebooku je možné jím přepnout obvyklou funkčnost a ste jně tak je možné v BIOSU vzá jemně přehodit funkce kláves „Fn“ a „Ctrl“. Pokud si vzpomínám, umístění klávesy „Fn“ v rohu jsem vždycky považoval za jednu z ne jproblémově jších věcí na ThinkPadech. Řada Edge se s ní takto vypořádala ke spoko jenosti všech. Rozměrná klávesa „Enter“, dlouhá klávesa „Backspace“ a zapuštěné odlišně tvarované klávesy „PgUp“ a „PgDn“ dokreslu jí vý borný do jem, který klávesnice vyvolává.
jediným polohovacím zařízením. Příznivce značky mnohem více potěší u ThinkPadů obvyklý TrackPoint, který není ničím jiným než malým joystickem, umístěným mezi kl ávesami [G], [H] a [B]. Zkusil jsem si porovnat pocit při ovládání Edge pomocí TrackPointu s tímtéž u ne zrovna lidového modelu T61 a nepodařilo se mi na jít žádný rozdíl.
Displej , konektory a další výbava
Klávesnice a touchpad Náskok před většinou konkurentů ste jné třídy propů jču je ThinkPadu Edge 13 jeho voděodolná klávesnice. Jak už jsem uvedl je typu chicklet, tedy s mezerami mezi jednotlivými klávesami. Je jí rozměry odpovída jí klávesnicím plnoformátových notebooků. K těmto vlastnostem připočtěte mírně prohnutý povrch kláves, pří jemnou délku zdvihu a optimální odpor kláves. Jednotlivé klávesy se nekolé ba jí, jak to bývá zvykem
Multidotykový Touchpad je nestandardně velký s pří jemným povrchem a velice dobrou citlivostí. Ve standardním nastavení se chová jako běžný Touchpad s rolovací zónou na pravém okra ji. Pokud na notebook pře jdete například z Eee, budou vám tak jako mně chybět rolovací tahy pomocí dvou prstů. M é pokusy zapnout je pomocí doinstalované utility Gpointing Device Settings (Systém | Předvolby | Pointing devices) se nesetkaly s úspěchem. Ovšem Touchpad není
Širokoúhlý disple j uživateli poskytu je rozlišení HD Ready 1366×768 obrazových bodů. Jeho zrcadlově lesklý povrch mi připadal skvělý při sledování f ilmů, ale pro práci pod širým nebem bych si ho netroufal doporučit. Naštěstí je použité podsvícení LED natolik v ýkonné, že s odlesky povrchu poměrně úspěšně zápolí. S jemnými odstíny barev se disple j vyrovnává velice dobře i přesto, že mu LED podsvícení propů jču je mírný studený nádech. Pozorovací úhly disple je nevyboču jí z – pro danou třídu notebooků – obvyklých hodnot.
Konektorová vý bava notebooku je rozmístěna pouze po jeho levé a pravé straně. Vlevo na jdete (vedle dnes už zastaralého konektoru VGA) konektor HDMI. Vedle ně j v ýrobce umístil konektor ethernetové s ítě a žlutě zvýrazněný port USB, který zůstává napá jený i při vypnutém notebooku. Vpravo na jdete konektor pro připo jení síť ového zdro je, dva USB porty, kombinovanou zdířku pro připo jení sluchátek a mikrofonu a integrovanou č tečku 5 in 1 (MMC, SD, MS, MS-Pro a xD). Karta SD při plném zasunutí asi půl centimetru vyčnívá z boku notebooku, což znemožňu je je jí trvalé ponechání ve čtečce.
Hardware a výdrž na baterii
Písmena MHD za číselným označením graf ického adaptéru neznamena jí p říslušnost k oblí benému dopravnímu podniku, ale mobilní provedení vybavené akcelerací HD videa. A vskutku, karta přehrávala video Big Buck Bunny v rozlišení 1080p ve formátu AVI, kódovaném kodekem MPEG4 bez ztracených snímků, přičemž se zatížení procesoru pohybovalo mezi 27 – 45 %. Vyzkoušel jsem přehrát tentýž f ilm v rozlišení 1080p a ve formátu MOV, kódovaný kodekem H.264. V konzolové verzi mplayeru proběhl bez ztracených snímků. Do třetice jsem spustil zmiňovaný f ilm ze serveru Youtu be, ve formátu 720p, a pokud to propustnost mé linky umožnila, bylo jeho přehrávání opět dokonale plynul é. Ste jně tak bylo naprosto plynulé přehrávání f ilmu Chocking Hazard, zaznamenaného ve formátu 720p. Závěrečný test proběhl s noční můrou veškerého hardwaru – videem Samsung.Demo.Oceanic.Life.x264. 1080p.40Mbps.mkv. Pod 64 bitovými Windows 7 Professional bylo k mému překvapení přehráno bez viditelného cukání obrazu a výpadků zvuku. Pod 32bitovou druhou betaverzí Ubuntu 10.04 u ně j vypadával zvuk a obraz čas od času trochu cukal. Bez použití pečlivě vyladěné 64bitové verze systému se u takto náročného videa pravděpodobně neobe jdete. Celkově lze tedy říci, že s přehráním většiny formátů HD videa si ThinkPad Edge 13 poradí bez potíží. Do role čistokrevného HTPC bych ho neobsazoval, ale na mult imediální note book si vů bec nevede špatně.
Na trhu jsou dvě varianty notebooku, které se od sebe – co se týče použitých komponent – zásadně liší. Levně jší varianta je založena na č ipové sad ě AMD M780, j e vybavena procesorem AMD Athlon Neo X2 L325 1.5 Ghz, graf ickým adaptérem ATI Radeon 3200 HD a čtyřčlánkovou baterií o kapacitě 42 Wh. Dražší varianta, která je p ředmětem této recenze, j e postavena na č ipové sadě Intel GS45, je vybavena úsporn ým ULV procesorem Intel Core 2 Duo 7300 a šestičlánkovou baterií o kapacitě 63 Wh. Součástí č ipové sady od Intelu j e kromě jiného graf ický adaptér Intel GMA 4500MHD. V praxi se recenzovaný notebook choval velice svižně. Koneckonců se výkon jeho procesoru více podobá výkonu normálního „neúsporného“ procesoru Intel Core 2 Duo než tomu, který nabízí procesory Atom. Přesto se výdrž běhu notebooku na baterie poČinnost hybovala v reálném provozu se zapnut ými adaptéry WiFi a Bluetooth kolem š esti hodin. Oproti slabším OpenOff ice.org netbookům např. ASUS Eee 901 si bez zadýchávání po- Hra Planet Penguin radil s internetovými str ánkami „zamořenými“ fla- Racer nebo Extreme shovými animacemi a nezaváhal ani u HD videa, Tux Racer přehrávaného ze serveru Youtube. HD video – Bug Bugs Bunny v AVI/MPEG 4
Co se týče hraní her, as i nikoho nepřekvapí, že v ýkon graf ického adaptéru stačí jen na výkonově méně náročné hry. OpenArena se kupodivu dala hrát naprosto bez problémů. Naproti tomu Extreme Tux Racer nebyl hrateln ý ani v nízkém rozlišení. Porovnání spotřeby elektrické energie se spotřebou několika dalších počítačů vychází pro ThinkPad Edge 13 příznivě. Umístil se někde mezi běžným netbookem Asus Eee 901a nettopem s dvou jádrovým procesorem Atom postaveném na platformě NVIDIA ION. Měření bylo provedeno při zapnutých adaptérech WiFi a Bluetooth. Nízká spotřeba notebooku se příznivě pro jevu je na teplotě jeho komponent a na hlučnosti jeho chlazení. Teplota procesoru při b ěžné pr áci ne jčastě ji kolísá mezi 50 – 55 stupn i Celsia, teplota pevn ého d isku Hitachi 545050B9A300 o kapacitě 500 GB se pohybu je kolem 30 stupňů. P ři maximální zátěži se pak teplota procesoru vyhoupne a ž na 62 stup ňů Celsia a ventilátor o sobě začne d ávat v ědět. Při čtení elektronických knih v programu FBReader se ventilátor prakticky nezapíná a ani kdy ž se zapne, jeho tichý š um neruší. Celkově bych ThinkPad Edge 13 zařadil k nadstandardně tichým notebookům s kvalitně vy řešeným chlazením. Mobilní uživatele šetřící každý gram nepotěší dvacetivoltový síť ový zdro j o výkonu 65 W, který výrobce dodává ke všemThinkPadům s integrovaným graf ickým adaptérem. ThinkPad Edge 13by si přece jen zasloužil Kontrolní PC
17W
EcoSimplix (Atom 330 a ION) 31W
15W
25W
37W
102W
14W
22W
39W
95W
Asus Eee 901
ThinkPad Edge
11W
79W
něcolehčíhonež 352gv ážící monstrums tlustým kabelemtypu „anakonda“ zakončeným masivní zástrčkou. Na druhou stranu se uvedená nevýhoda mění ve výhodu, pokud už některý z ThinkPadů vlastníte a také zdslícováníro j netrpí přehříváním.
stavování podsvícení disple je s je jich pomocí fungu je na jedničku, u Wif i a Bluetooth nezbývá, než použít příslušný applet v panelu GNOME. Výrobce neopomněl notebook vybavit ochranou pevného disku Active Protection System, bohužel si je jího dobrodiní pod Linuxem zatím příliš neužijete. Moduly jádra Běh s Linuxem thinkpad_ec a hdaps s e sice zavedou, ale se zabuVýrobce dodává ThinkPad Edge 13 (platforma Intel) dovaným akcelerometrem zatím nespolupracu jí. pouze se 64bitovou verzí Windows 7 Professional. Of iciální podporu Linuxu s ním tedy nezískáte. Vyzkoušel jsem na něm druhou betaverzi linuxové distri buce Ubuntu 10.04 Lucid Lynx. Po čisté instalaci většina ovladačů fungovala správně. Nepracoval pouze WiFi adaptér Realtek RTL8192, který se hned po startu notebooku sice tváří funkčně, ale vydrží mu to jen krátkou chvilku. Problém na jdete jako téměř vždy v ovladačích. Návod na zprovoznění adaptéru nepatří mezi složité. Ne jprve je nezbytné vymazat adresáře /lib /modules/firmware /RTL8192SE a /lib/ Žádnou další problémovou funkčnost se mi nepofirmware /2.6.32 -21-generic/RTL8192SE . Až dařilo ob jevit. Škálování výkonu procesoru a také řízení poté si stáhněte ovladač RTL8192SE ze stránky výrobce, spotřebypracovalo hned po instalaci naprosto bez problérozbalte je j a nainstalu jte pomocí tradičních p říkazů mů. Ani při častém uspávání do paměti, ani při hi bernamake a make install. Jeho funkčnost můžete ci se mi nestalo, že by se ThinkPad Edge 13 nedokázal okamžitě ověřit pomocí příkazu v konzoli: probudit. Zvukový adaptér pracovaltaké hned po čisté instalaci, ovšem s jedním malým nedostatkem. Při zasumodprobe r8192se _ pci nutých sluchátkách zůstanou reproduktory notebooku v provozu a tiše sdělu jí vašemu okolí,coprávě poslouPo restartu bude WiFi adaptér plně funkční, cháte. Na druhou stranu oceňu ji čistotu a kvalitu zvuku o čemž se můžete neprodleně p řesvědčit v appletu v referenčních sluchátkách KOSSPorta Pro. Žádné bruNetwork Manager v panelu GNOME. Za velice nepří- čení, ani žádné cvrlikání indiku jící provoz pevného dis jemný považu ji fakt, že totéž budete muset dělat při ku ve sluchátkách neuslyšíte. Webová kamera s nepříliš každém upgradu jádra, dokud se fungu jící ovladač ne- velkým rozlišením 0,3 Mpx ne jenže fungovalabez problédostane do distri buce. Uv ědomme si ale, že použitá mů, ale navíc poskytovalapřekvapivě jasný obraz i při distri buce je pouhou beta verzí. Nezbývá než doufat, snímání v nepříliš dobře osvětlené místnosti. že of iciální vydání bude mít ovladač v pořádku. Druhou nalezenou nep ří jemností bylo softwarov é Shrnut í zapínání WiFi a Bluetooth adaptérů pomocí funkčních Dle mého m ínění patří ThinkPad Edge 13 mezi pokláves. Ačkoli nastavov ání hlasitosti notebooku a na- vedené kousky hardwaru. Dokáže sv ému u živateli na-
bídnout za jímavou kombinaci obsto jného v ýkonu, při velmi dobré v ýdrži provozu na baterie a příkladné dávce ergonomie spo jené s velmi dobrou vý bavou. Jeho použití pro uživatele Linuxu nelze označit za ideální. Notebook výrazně prodražu je cena licence Windows 7 Professional, bez níž není možné ho pořídit. Linuxov ý uživatel se navíc musí ú spěšně poprat s nefungu jícím ovladačem k WiFi adaptéru a smířit s drobnými nedostatky např. s nefunkčním akcelerometrem. Přesto mám za to, že v porovnání s konkurencí není ThinkPad Edge 13 špatnou volbou.
Specifikace Procesor:Intel Core 2 Duo SU7300s frekvencí 1,3Ghz Čipová sada: Intel GS45 + ICH9-M Paměť : 4 GB DDR3 1066 MHz Pevný disk:500 GB, 5400 RPM, Rozhraní Serial ATA Graf ický adaptér: Intel Graphics Media Accelerator 4500MHD Disple j: 13,3" s rozlišením 1366 × 768 bodů LCD s LED podsvícením, lesklý Multimédia: Zvukový kodek Azalia 24bit, Reproduktory 2× 1,5 W, integrovaný mikrofon, Webová kamera 0,3 MPx Síť : 10/100 Mbit/RTL8111/8168B PCI Express Gigabit Ethernet controller Bluetooth verze 2.1 + EDR WiFi Realtek RTL8192 802.11b/g/n Porty: 1× HDMI,1× VGA (D-Sub), 3× USB 2.0,1× RJ45, 1× 3,5" jack pro mikrofona sluchátka současně Čtečka karet 5v1: SD, MMC, MS, MS PRO, xD Napá jení: Li-Ion – 6 článková, 63 Wh (11,1 V, 5600 mAh), výdrž až 8 hodin Rozměry: 332 × 228 × 17 – 31,3 mm Hmotnost: 1,8 kg Orienta ční cena: 18 900 Kč
http://www.linuxexpres.cz/distro/recenze-ubuntu-10-04-lucid-lynx
Recenze: Ubuntu 10.04 Lucid Lynx J iř í Eischmann Ubuntu se dostalo do své historicky třetí LTS verze. Ty v ždy představovaly předěly ve vývoji a mnoho u živatelů s nimi vydrží i několik let. Komerční zákazníci se mnohdy zajímají pouze o LTS. Je tedy neoddiskutovatelné , ž e Ubuntu 10.04 je d ůležitým vydáním, na kterém si dával Canonical záležet. Jak se mu to povedlo?
Ubuntu používám již čtyři roky a za tu dobu se mi potvrdilo, že jarní vydání jsou kvalitně jší než ta podzimní. Do jisté míry to je d áno t ím, že ka ždé druhé jarní vyd ání je LTS (s prodlouženou podporou), u které se klade větší důraz na stabilitu, ale povedené jsou i ty bez delší podpory. Ubuntu 9.04 bylo podle mého názoru velmi povedené, le č trpělo sníženým v ýkonem graf ických karet Intel a tento problém přebil v šechna ostatní pozitiva a v myslích u živatelů z ůstane ještě pěkně dlouho. V podzimní verzi 9.10 byl tento problém sice vyřešen, ale zase trpěla nepří jemnými chybami a většina novinek byla spíše v počátečním stádiu s přísli bem do jarní verze, od které jsem proto hodně očekával.
Start systému
Rychlost startu systému je jednou z hlavníchpriorit Ubuntu již asi rok a půl. Verze 8.10 byla asi „ne jlíně jším“ vydáním v historii Ubuntu. Odt é doby už se rychloststartu a odezva systému jen zlepšu je. Dokonce se ob jevu jí vtipy, že s takovou bude za chvíli Ubuntu nastartované dříve, než uživatel zapne počítač. Každopádně od verze 9.10dostál startsystémuopět značnýchzměn. U minulé verzev ývo jáři prohlásili, že místo bootovacího manažeru Plymouth nasadí Xsplash. Jenže to mělo ten háček, že Xsplash ke svému běhupotřebu je X server, takže senemůže spustit dřívenež naběhne X server. Ve výsledkuse tedy o většinu bootovacího procesu staralp ůvodní Upstart. Ve verzi 10.04potomv šem vzali vývo jáři Plymouth na milost a ten nahradil Upstart. Pro jevilosetone jenna vzhleInstalace a upgrade du,který je podle méhon ázorup ěkný a decentní, ale také Ste jně jako v minulých verzích jsem provedl up- na rychlosti. Systém opět startu je výrazně rychle ji a mezi grade už někdy kolem první betaverze. S upgradem začátkem bootu a přihlašovací obrazovkou je opravdu jen nebyl zásadně jší problém. U LTS verze musí v ývo jáři pár sekund. Výrazně pozitivní dopad na rychlost bootu měmyslet také na upgrade z předchozí LTS, což už mů- lourčitě i odstranění HALa jehonahrazení udev. že b ýt docela divočina, protože t ěch změn za dva roky proběhne opravdu hodně. Na serveru bych se toho ne bál, tam to musí být dostatečně otestované, ale u desktopu bych rad ě ji volil čistou instalaci. Instalátor už se několik verzí v ýrazně ji nem ění a pouze se dolaď u jí detaily. Ne jvětší změnou tedy je, že z Live CD zmizel boot manager. Systém rovnou nastartu je a až posléze si můžete vybrat, zda Ubuntu vyzkoušet nebo ho nainstalovat. Jinak se žádná revoluce nekonala a instalátor tak jen změnil vzhled, aby ladil se vzhledem syst ému. Nová graf ika b ě hem bootování systému
Vzhled a uživatelské prostředí Tak jsme se konečně dočkali. Po dvou letech sli bů přichází Ubuntu s úplně nov ým vzhledem. Nebál bych se nový vzhled označit za ne jvětší novinku tohoto vydání. Ano, je to pouze vzhled, který si m ůže kdokoliv zm ěnit, ale v tomto případě to není pouze změna v ýchozího t ématu. Ubuntu prošlo kompletním rebradingem, v rámci kterého se změnilo logo i slogan. Tím u ž není „Linux for human beings“ (Linux pro lidi), ale „Ubuntu is Lightware“ (Ubuntu je software s lehkostí). Pryč jsou hnědooranžové odstíny, s kterými p řišlo Ubuntu 6.06. Nyní je ú střední barvou f ialová. Hlavní změnou je v šak orientace na lehkost. Z nového vzhledu je patrné, že se autoři zaměřu jí na to, aby byl jednoduchý a přehledný. Novým výchozím tématem se stalo Ambiance, které patří k tmavým tématům. Holt po vydání Windows Vista je č erná in a tomuto trendu se přizpůsobilo mnoho tvůrců ne jen operačních systémů, ale i aplikací. Pro ty, kteří č erné neholdu jí, designéři Ubuntu připravili téma Radiance, které je velmi podobné, jen ve světlých barvách.
http://www.openoffice.cz/navody/sprievodca-datami-usporiadajte-si-v-tabulkach-data
Sprievodca d á tami – usporiadajte si v tabuľ k á ch d á ta Miroslav Geš vantner Dôležitou súčasť ou OpenOffice.org – Calc sú tabuľ ky Sprievodcu dátami , niekedy tiež nazývané kontingenčné tabuľ ky. Pomocou týchto tabuliek je mo žné usporiadať , zoskupiť a sumarizovať ve ľ ké objemy dát, s ktorými j e potom možné ď alej pracovať . Tabuľ ky sú interaktívne, a preto je tieto dáta možné op äť preskupovať , filtrovať , obnovovať č i vytvárať rôzne pohľ ady.
Vytvorenie tabuľ k y Sprievodcu dátami
Vytvorenie tabuľ ky Sprievodcu dátami Pokiaľ máte v liste tabuľ ku pripravenú, označte jednu bunku v oblasti s dátami, Príprava dát alebo označte oblasť , z ktore j chcete vytvoriť tabuľ ku sprievodcu dátami a vyberte Budeme sa venovať tabuľ kám umiestneným v jednom dokumente (pre úplnosť ponuku Dáta | Sprievodca dátami | Spustiť … Následne bude spustený dialóg – tabuľ ky Sprievodcu dátami idú vytvárať a j z externých zdro jov). Na začiatku je Sprievodcu dátami pre vý ber zdro ja, kde ozna čte Aktuálny vý ber a potvr ď te OK. dôležitá príprava dát, ktoré by maly byť súvislé a hlavne by každý stĺpec tabuľ ky mal mať vyplnenú hlavičku (zvyča jne prvý riadok tabuľ ky). Pokiaľ hlavička v niektorom stĺpci oblasti, z ktore j vytvárate tabuľ ku sprievodcu dátami, nie je vyplnená, nebude Sprievodca dátami s dátami v tomto stĺpci pracovať . Ako je na nasledu júcom obrázku vidieť , Sprievodca dátami neobsahu je tlačidlo pre stĺpec D, ktor ý nemá vyplnenú hlavičku, hoci nižšie obsahu je d áta.
Sprievodca dátami – v ýber zdro ja Po tomto kroku sa otvorí dialógové okno Sprievodcu dátami, v ktorom si už presne určíte, ktoré d áta bude tabuľ ka obsahovať . Tento dialóg obsahu je č asti Stranové polia, Stĺpcové polia, Riadkové polia a Dátové polia. Tu musíte mať jasno ako chcete, aby tabuľ ka Sprievodcu dátami pracovala a č o presne od ne j očakávate. Podľ a toho budete voliť a j vkladanie dát zo zdro jove j oblasti, ktoré sú zobrazené hneď vedľ a č asti s poliami.
Prí klad pre dáta bez vyplnene j hlavič ky tabuľ ky
Dialó gové okno Sprievodcu dátami
Mo žnosti Dátového poľ a – zmena operácie s dátami
V ukážkove j tabuľ ke si určíte č erpanie PHM jednotlivých vozidiel za mesiac v určitom roku. Do časti Stranové polia pretiahnite myšou tlačidlo s nápisom rok. Týmto docielite, že v tabuľ ke budete môcť vybrať v rozbaľ ovacom zozname dáta, ktoré sa ma jú zobraziť len pre určitý rok. Je to preto, ž e sú takto už vopred pripravené v liste (každý záznam má v stĺpci E zobrazený rok pomocou vzorca). Teraz si do časti Riadkové polia preneste mesiac, nakoľ ko v riadkoch budú záznamy zoradené podľ a mesiacov. Do časti Stĺpcové polia vložte Druh vozidla a nakoniec do časti D átové polia vlo žte PHM-litre. Tu vidíte, ž e v poslednom kroku priradil Sprievodca dátami k PHM- litre ešte názov operácie, ktorá bude s týmito dátami prevedená. Pokiaľ by ste s dátami chceli previesť i nú matematickú operáciu, môžete ju zmeniť ak dvakrát kliknete myšou na tlačidlo v oblasti Dátové polia (tu Celkom – PHM -litre) alebo vyberiete tlačidlo Možnosti. Tu je možnosť použiť funkcie ako Počet, Priemer, Max., Min. a ď alšie. Pre zložite jšie operácie je mo žnosť vybrať tla čidlo Viac, kde sú ď alšie mo žnosti. V ý ber potom potvrdíte tlačidlom OK.
Umiestnenie tabuľ ky si určíte po stlačení tlačidla Viac vybratím možností v poli Výsledky do. V rolovacom menu máte možnosť vybrať nedefinované alebo nový list. Pri prve j voľ be vyberte vo vedľ a jšom poli miesto (bunku v zošite ), kde chcete, aby bola tabuľ ka zobrazená. Umiestnite kurzor do tohto poľ a a potom vyberte myšou bunku priamo v zošite mimo dialógového okna. Môžete vybrať bunku a j v inom liste. Vý ber ď alších možností je viac-mene j jasný z ich n ázvu. Teraz už môžete stla čiť tlačidlo OK a tabuľ ka bude zobrazená na vami určenom mieste.
Dátové polia mô žete v Sprievodcovi dátami ľ ubovolne preskupovať pomocou pretiahnutia my š ou, a tak i ch i sto mô žete preskupovať a j v u ž vytvorene j tabuľ ke (nemusí byť spusten ý sprievodca).
Sprievodca dátami s vybrat ými mo žnosť ami
Môžete pridať podmienku, aby boly dáta zobrazené len pre prvých šesť mesiacov roku. Otvorte opäť dialóg Filter, v druhe j podmienke vyberte operátor and, v názve poľ a mesiac, podmienku si určite < a v poli hodnota vyberte 7.
V ýsledná tabuľ ka Sprievodcu dátami V poli rok si teraz môžete vybrať z rozbaľ ovacieho zoznamu rok, pre ktorý Aplikovanie f iltra a j na mesiace ma jú byť dáta zobrazené. Podobne môžete f iltrovať napríklad dáta, ktoré nema jú hodnotu (prázdne), Filter resp. všetky dáta, ktoré nechcete zobraziť . Vo f iltri po stlačení tla čidla Viac m ôžete V tabuľ ke sprievodcu dátami je možné použiť a j f ilter. Dialógové okno Filter použiť a j iné možnosti ako napríklad využite f iltrovania pomocou regulárnych otvoríte buď tla čidlom Filter umiestneným na vrchu tabuľ ky, alebo pomocou výrazov. možnosti kontextove j ponuky Filter… vyvolane j v tabuľ ke. Tlačidlo Filter bude zobrazené len v prípade, ak ste v dialógu Sprievodcu dátami vybrali možnosť Pridať filter. Vo f iltri je možné určiť tri kritériá, podľ a ktorých budú, alebo nebudú zobrazené dáta v tabuľ ke. Filter je aplikovaný na všetky dátové polia. V názve poľ a si vyberte napríklad Druh vozidla, podmienku si určite = a v poli hodnota si vyberte napríklad DESTA. Po potvrdení bude zobrazený stĺpec len pre vozidlo DESTA. Aplikovanie f iltra pre vozidlo DESTA
Dialó gové okno Filter
Kontextová ponuka Kontextová ponuka vyvolaná v tabuľ ke Sprievodcu dátami obsahu je tieto možnosti. Spustiť …, kde opäť spustíte Sprievodcu dátami a m ôžete znovu určiť alebo zmeniť v šetky možnosti v ý beru. Obnoviť , čí m obnovíte dáta v tabuľ ke, napríklad pri zmene zdro jových d át. Obnovenie dát dosiahnete takisto a j pomocou ponuky Dáta | Sprievodca dátami | Obnoviť . Filter… vyvolá dialóg Filter a ponukou Zmazať odstránite vytvorenú tabuľ ku Sprievodcu dátami. Tabuľ ku zmažete a j pomocou ponuky Dáta | Sprievodca dátami | Zmazať .
Vytvorenie Grafu z tabuľ k y Sprievodcu dátami Graf z tabuľ ky si vytvoríte jednoducho tak, že označte bunku v tabuľ ke a stlačte tlačidlo Graf na hlavne j lište alebo vyberte ponuku Vložiť | Graf… Po otvoren í sprievodcu grafom vyberte voľ bu Dátová oblasť a upravte ju na $List1.$G$5:$J$17. Sprievodca grafom – dátov ý rad Následne upravte dátové rady kde odstránite dátový rad mesiac a môžete stlačiť tlačidlo Dokončiť . U ž ostáva len premiestniť graf pomocou my ši na požadované miesto. Pri zmene dát v tabuľ ke sa bude tomuto automaticky prispôsobovať a j graf. Bližšie o grafoch sa dozviete v článku Grafy v OpenOff ice.org – Calc.
Sprievodca grafom – dátová oblasť
Tabuľ ka a Graf – v ýsledok
Pokud u svého notebooku č i netbooku s graf ickou kartou Intel používáte externí moni monitor či televi televizi, asi as i jste narazili na problém, kdy při p řepnutí moni monitorů doj ste narazi šlo j lo jen en ke zhasnutí všech zúčastněných moni monitorů a bylo nutn é restartovat X server třeba přes SSH. U kli klienta nebo na přednášce ni n ic p ří jemn jemného. Bylo nutné p ři p řipo jení monitoru restartovat X Server, aby byl extern í monitor při nabíhání přítomen. To znamenalo se odhlásit se a přihlásit, což např. na Li LinuxAltu mnoho li lidí nemohlo pochopi pochopit. Tento problém je j e ji ž také mi minulostí. Nakonec jedna radostná zpráva pro uživatele VPN. V Lucid Lynx už nebudete muset instalovat balíčky s VPN kli klientem a budou v něm obsaženy hned po instalaci stalaci.
Závěr Ubuntu 10.04 Luci Lucid Lynx není jen jen o novi novinkách v rozhraní, ale hlavně o nových verzích balíčků, resp. jednotl ivých programů, které přináše jí nepočítaně novinek a určitě narazíte na něco, o čem se nikde nepsalo. Nové Ubuntu hodnotím hned po změně tapety kladně. Vypadá dobře, fungu je stabilní, v ývo j je v něm, co má, je je stabi sledu jee moderní trendy. Stav po i po instalac nstalacii se snaží p řizpůsobi sobit b ěžné jde jde dopředu a sledu j mu u živateli vateli, takže když Ubuntu i Ubuntu instalu nstalu j jete ete třeba svým rodi rodičům, bude změn v je jeho výchozím chování opravdu málo. Během vývo je se vyskytl „vážný“ bug, kdy ž ádná nezbyla. Působení tohoX Server s GLX 1.4 postupně ukusoval z paměti, a ž žá to bugu j bugu jsem sem si si vů bec nevšiml a naštěstí se v še vyřešilo lo as asii tím ne j ne jlep lepším způso bem pro u živatele.
http://www.root.cz/clanky/ubuntu-10-10-maverick-meerkat-jeste-rychlejsi-a-spolecenstejsi/
Ubuntu 10.10 Maveri Maver i ck Meerkat: j e š t ě rychlej rychlej š í a společ en š t ě j š í Petr Krč mář Ubuntu 10.10 nás čeká až za p ůl roku, ale Mark Shuttleworth už teď p představi edstavil hlavní myšlenky, které by m ěly provázet celý vývoj voj. Systém by se m ěl je j eště více zrychli zrychlit, m ěl by obsahovat nové prvky pro spolupráci mezi mezi uživateli vateli a zj zjednodušit nasazení ve velkých fi f iremních cloudech. Co j Co je eště přinese?
Nov ý vzhled pro Ubuntu 10.04. Už několi kolik t ýdnů je je k dispozi spozici nové Ubuntu 10.04, zároveň s jeho jeho vydáním ale okamžitě za čala příprava na další vydání, které vy vy j jde de 28. ř í j jna na a a ponese ponese j jm méno Maverick Meerkat. Meerkat. Mark Shuttleworth Shuttleworth nyní na svém blogu zve ře jn jnil informace informace o tom, kam se bude koncepbude koncepce Ubuntu dále ubírat rat.. „Přichází č as velkých i novací a změn v linuxovém světě. Díky společným snahám f irem Google, Intel, IBM, Canoni Canonical, cal, Red Red Hat, Hat, Orac Oracle, le, Ci Cisco, sco, ARM a dalších, pro j pro jekt ektů jako jako Debi Debian, stovkám startupů, desítkám tisíc profesionálů a přispěvatelů, open-source ekosystém stále akceleru j akceleru je,“ e,“ vyzdvi vyzdvihl na začátku svého blogpostu Shuttleworth vývo jářskou komuni komunitu, kterou už zdaleka netvoří jen jen ‚nadšenci enci z garáže‘. „Na „Na květnovém Ubuntu Ubuntu DeveloperSumm DeveloperSummitu v Belgii budemem budemem ít nov nové plánypro des design, gn, clouda clouda servery, kte-
ré budouodrážetnaše hlavn hlavní cíle prorok 2010. 2010. Dopln Doplní naše probíha jící práce na budování komuni komunity, desktopu, jádra, dra, za jišť ov ování jakost jakostii, nadac nadacích a mobi mobilních technolog technologiich“ – nazn naznaačil dal další obecné plány Mark Shuttleworth. Shuttleworth. ích“ „Naším novým tématem j matem jee ‚lehkost‘ a v příštím cyklu to bude vi vidět na mnoha úrovních. Stále se za j za jímáme o netbooky a chceme renovovat uživatelské rozhraní Netbook Netbook Edi Edition.Počítačesestáva jí lehčími a mobi mobilně jšími a my pracu jeme jeme na tom, aby byli byli lidé stále ve spolehkosti už Canoni Canonical jen jení, každý den a všude.“ Téma lehkosti zdůrazňoval při oznamov ání nového vzhledu Ubuntu. Ubuntu . „Zaměříme se na snad snadn ně jší a rychle jší práci s webem na všech platformách. Rychle jší boot, rychle j le jší p řipo j po jen ení k síti a rychle jší prohlížení webu,“ to jsou jsou podle Shuttlewortha hlavní prvky, na které se bude v ývo j p j p říští verze Ubuntu zaměřovat. „Naším c ílem j lem jee za ji za jist stiit, aby Netbook Edi Edition bylo š iroko daleko ne j ne jlep lepším desktopovým systémem na netboocích, a to jak jak pro běžné uživatele, tak i tak i pro pro ty pokročilé.“ Ubuntu se ale nezaměřu je je jen jen na koncové uživatele, chce se také p ři bl blížit těm f iremním. „Na druhé straně spektra spektra budeme budeme odstraňovat ovat obtíže při f iremním nasazení se zvláštním d ůrazem na hybri hybridní cloud computi computing. Ubuntu server j server jee u ž nyn í populární na cloudech j cloudech jako ako j jee EC2 a Rackspace, a teď kdy když Dell podporu j podporu jee Ubuntu Enterpri Enterprise Cloud, můžete si si vytvořit vlastní úlohy, které běží ste j ste jn ně dobře ve vašem data centru nebo v cloudu,“ rozepsal se Shuttleworth o f iremním nasazen í Ubuntu. „Zam ěříme se na j ednodušší budování a správu konf igurací desítek či desítek ti tisíc po čítačů s Ubuntu běžících v cloudu.“
Další porce novi novinek se týká spolupráce uživatelů. „Nechceme být jen jen připo j po jen enii k Internetu, chceme být také připo jeni jeden k druhému. Během uplynulých pěti let j let jsme sme všichni chni přesouvali esouvali svá data na web na různé sociální sítě přesouvat zpět účty a sítě. Nastal čas začít soci do našeho eho každodenního života. vota. Naše adres adresáře a kontakty muse jí být sdíleny a synchroni synchronizovány tak, abychom měli své informace všude – od mobi mobilních telefon ů až po web,“ napsal Mark Shuttleworth do blogu ohledně novi novinek při práci s uživatelskými daty. Kromě těchto informací Shuttleworth tak é odhal il nové jméno příštího Ubuntu 10.10, které se bude jmenovat jmenovat Maveri Maverick Meerkat. To bychom mohli mohli p řeložit jako jako „vzpurná suri surikata“. Spolu s novým n ázvem přichází podle Shuttlewortha také velká porce novi novinek. „Nastal čas změn a my se nebo j nebo jíme p řekvapovat lidi smělými posuny, pokud se možnost dramati dramatických zlepšení sama nabízí. Chceme dostat Ubuntu a svo bodný software na každé PC, které vy j vy jede ede z továrny velkého v ýrobce,“ nast ínil Shuttleworth velké plány. ny. Nov Nové Ubuntuby Ubuntuby podle podle ně j mělobýt přesn esným obrazem svéhomaskota– homaskota– suri surikaty. „Suri „Surikaty j katy jsousamoz sousamozře jm jmě lehké, rychlé a společenské. Už dnesbootu jemevelm rychle,ale ale jemevelmii rychle, chybí poslední krok.Další změnymo ny mohoup houpřinést ještě větší rychlo rychlost st provšechny echny apli aplikace.Od kace.Od začátku j tku jsmetak smetaké společenští,alemůžeme eme být propo propo jen stsoci jenii ještě těsně jia ji a přinéstsoci ální rysy rysy dodalšíchapli chaplikac kací,“ uzav uzavírá svou svou vizi Shuttleworth. Zdá se tedy, že Canoni Canonical i Mark Shuttleworth ma jí jasno jasnou u představuo edstavuo tom,kambyse tom,kambyse mělo Ubuntuposouvat. Ačkoliv se již několik let let jedná o ne jpoužívaně jší desktopovou vo u distr strii buci buci, stále j le jee cozlep cozlepšovat ovat a kamposouvat kamposouvat hran hranice.
http://www.root.cz/clanky/ubuntu-one-music-store-nakupujeme-hudbu-v-ubuntu-10-04/
Ubuntu One Musi Mus i c Store: nakupuj nakupuj eme hudbu v Ubuntu 10.04 Adam Š trauch Výraznou novinkou v Ubuntu 10.04 alias Lucid Lynx je plugin do přehrávače Rhythmbox, který uživatelům umožní pohodlně nakupovat hudbu v obchodě 7digital. Je to tedy alternati alternat iva k i k iTunes Tunes ve svobodnější formě. Platby se prov ádí přes PayPal a za sv é peníze dostanete skladby bez obtěžujícího DRM.
Dlouhá léta nám společnosti nosti chrlící desítky ti tisíc CD médií ročně namlouvaly, že uživatelé sd íle j le jí hudební obsah kvůli jeho j eho ceně, a tudíž to označovaly a stále označu jí za krádež. Když pozi pozice Internetu posílila v některých státech až tak vysoko, že k němu m á p řístup přes polovi polovina obyvatelstva, začaly se ob jevovat jevovat služ by podobné iT iTunes, kte ré sebraly argumentům s cenou půdu pod nohama. Na j Na jednou ednou tu byla služ ba, která se postarala o to, co do té doby nabízel jen BitTorrent č i ji né obsahové sítě, a dokonce v ní byli byli uživatelé ochotni ochotni nechávat peníze. Čtyřmi hlavními body, které změkčí běžného u živatele natoli natol ik, že za hudbu zaplat í, jsou: jsou: • Pohodln Pohodlné uživatelské rozhraní • PohoRychl PohoRychlý vý běr hudebního i ho interpreta nterpreta nebo stylu hudby • PohoJednoduchá platba • PohoOkam PohoOkamžitý poslech Doba CD médií nebo by se dalo říci čehokoli, co m ůžeme svírat v ruce a obsahu je to hudbu, j hudbu, jee tu držena stále menším množstvím z ákazníků. Osobně si si v dnešní do bě nedokážu představit, že bych slyšel v rádiu ně jakou písničku a pak šel hledat po obchodech, j obchodech, jestl estlii ji tam ji tam náhodou nema jí v ně jak jakém regálu na CD. Doba pokročila, a nyní kdy ž slyším novou skladbu v rádiu, spust ím s i na telefonu rychle Shazam, nechám ho z jistit, o co se jedná, pak pře jdu do ně jakého online obchodu, napíšu do vyhledávání, co mi mi ř ekl Shazam a během pěti mi minut můžu poslouchat cel é nové album nebo j nebo jen en ty skladby, kter é se mi mi l b íbí. iTunes se o tohle ú spěšně snaží již devět let a vcelku se mu to daří. Ni N icméně ho má pod křídly f irma Apple a ta je známa velmi striktními podmínkami, ať u už jde jde o samotnou hudbu, nebo o spolupr áci s ne-Apple zařízeními. Ubuntu je p řeci j en mnohem otevřeně jší a svů j obchodní plán staví na jiných věcech, než je je budování kole j kole jí pro uživatele. V takovém duchu j duchu jee vytvořen i en i Ubuntu One Mus ic Store, Store, který konečně p řináší alternativu k iTunes nat ivně v Ubuntu.
Jak Ubuntu One Musi Mus ic Store Store fungu fungujje Ubuntu One Musi Music Store j Store jee služ ba, která spo j spo ju u je je Ubuntu One a One a elektron elektroniický obchod 7di 7digital tal.. Ten na staženou hudbu neapli neapliku j ku jee žádné DRM, takže zakoupenou hudbu můžete poslouchat, kde chcete.
Samotné zakoupení fungu j fungu jee tak, že si si na jdete jdete interpreta, nterpreta, který vám vyhovu j vyhovu je, e, a do košíku naskládáte j te jeho eho písni sničky či alba. Když kli kliknete na „Checkout“, dostanete se na str ánku pro platby, kde j kde jee na vý běr buď platba platba kartou, nebo přes PayPal. Skladby Skladby, které jst jstee si zakoupi zakoupili,sezačnou nou staho stahovatdo vatdo vašeho eho Ubun Ubuntu tu One One disku sku a máte j te jepakk epakk dispozi spozici na všech ech počítačích, které používáte. Ke skladb skladbám je je ste ste jn jný přístup j stup jaako proostatn proostatní soubory soubory v Ubuntu Ubuntu One,tedy i z webového rozhran rozhraní. Nav Navíc je je na jdetetak jdetetaké v samotném Rhythmboxuv Rhythmboxuv sekci sekci Hudba. Hudba. Stažené skladby j skladby jsouve souve form formátump3. Vývo jáři se hlavně zaměřovali ovali na funkční stránku, takže hudbu si si ob j ob jedn ednáte, zaplatíte a poslechnete, ni nicméně oproti oproti jin ji ným služ bám zde chybí určitá přidaná hodnota j hodnota jako ako třeba texty ke skladbám, i m, informace nformace o autorovi autorovi nebo o albu, komentáře a hodnocení od u živatelů. V moment ální podobě je je Ubuntu One vhodné, jen jen když víte, co přesně chcete koupi koupit. V tomto ohledu zaost ává i 7di 7digital.
Jdeme nakupovat Při spuštění Rhythmboxu není potřeba ni nic n ě jak jak zvlášť nastavovat nastavovat a můžeme pře jít rovnou na polo žku Ubuntu One v sekci sekc i Obchody.
V hlavní části sti okna se pak ob jev jeví seznam doporučených alb, populárních alb jdete jdete 22 skladeb. I když na naše poměry není cena ně jak jak nízká, tak možnost a několi kolik kategori kategorií. V horní li liště můžete pře jít do seznamu stažených položek, novi novi- přehrávat zakoupenou hudbu v telefonu, desktopu i notebooku dokáže tuto nenek, aktuálně přidaných položek, košíku a nápovědy. Je možné zde pře jít na stránky výhodu vyrovnat. 7di 7digital, ale pak u ž jsem jsem nenašel cestu zp ět bez opětovného spuštění přehrávače. Apli Aplikace vypadá jako jako běžný webový e-shop a uživatel by se v ní neměl ztratit. Bohu žel zat ím neobsahu je češtinu. Vzhled apl ikace j e podobný jako u webového Ubuntu One. Pokud j Pokud jste ste j jeeště p ředtím Ubuntu One nepoužívali vali, nebo j nebo jste ste s ním nepracoval i na aktuálním počítači, tak vás aplikace požádá o přihlášení/registraci do Launchpadu a případně je j eště povolení aktuálnímu počítači k přístupu k Ubuntu One. Bez toho si si Ubuntu One Musi Music Store neužijete. ijete. Zkus íme si si tedy zakoupi zakoupit n ě jakou jakou skladbu a začneme j neme jee jím hledáním, které je je asi asi ne j ne jp přímě jší cestou k cíli. Pokud nevíte, co přesně za i za interpreta nterpreta nebo album chcete, j te, jee lepší využít n ě jak jaké jin ji né služ by j by jako ako třeba Last.fm. Rozhodl j Rozhodl jsemse, semse, že chc chci stáhnout hnout ně jako jakou u skladb skladbu u od Jarom Jaromíra Nohav Nohaviici.Pozadání „Jaromír Nohav Nohaviica“ ca“ do hled hledání seob jev jeví všechna echna alba, alba, kter kter á 7di 7digital tal může prod prodávat.
Po kli kliknutí na kterékoli koli album si si m ůžete buď zakoupi zakoupit jednotl j ednotliivé skladby zvlášť , nebo rovnou celé album. Pokud ne jste rozhodnuti, kterou skladbu chcete a kterou ne, tak si s i můžete pusti pust it je je jich jich ukázky. D élka ukázek j zek jee jedna jedna mi minuta. Cena za j za jednotl ednotliivé skladby se pohybu j pohybu jee od 0.79 EUR do 0.99 EUR. Jeli Jelikož jsem j sem nevi neviděl v šechna alba, co j co jsou sou k dispozi spozici, tak j tak jee mo žné, ž e se někde mohou ceny li l iKdyž se rozhodneme rozhodneme skladbu nebo album zakoupit, p řidá se n ám do košíku šit. Plati Platit jednotl jednotliivé skladby se rozhodně nevyplácí, protože n ěkde se cena j cena jedn edné a nic n ám nebrání pokračovat ve vý běru ji ru jin ných i ch interpret nterpretů. Pokud j Pokud jsme sme u konce, j konce, jee skladby pohybu j pohybu jee na dvo j dvo jn násobku toho, co byste měli, kdybyste si s i koupi koupili celé al- čas plati platit. V takovém případě kli klikneme v menu na Basket, prohlédneme si si, p ří bum. Cel é album seženete v průměru od pěti do deseti deseti EUR, a to i to i za alba, kde na- padně upravíme, co j co jsme sme si si vybrali vybrali a kli klikneme na Checkout. Jak už jsem j sem psal, zde
je na vý běr platba kartou nebo PayPalem. Osobn ě preferu ji platbu PayPalem proPo zaplacení se zakoupené položky začnou stahovat na váš Ubuntu One disk. ti zadávání čí sla karty na po žádání. O všech věcech spo jených s platbou dostane- Stav kopírování j e vidět v My Downloads. Po skončení stahování vám již nic nete e-maily. brání začít s přehráváním.
Závěrečné shrnut í a zhodnocení První zprávy o Ubuntu One Music Store se ob jevily na konci minulého roku. Za tu dobu se vývo jářům podařilo vytvořit funkční aplikaci. U živatelské rozhraní je pohodlné a ladí s ostatními Ubuntu One služ bami. Během používání se mi občas stalo, že se Rhythmbox na chvíli odmlčel. Jednou se dokonce již z takového stavu neprobud il a bylo pot řeba ho odst řelit. Berte ov šem na vědomí, že recenzu ji vývo jovou verzi a do stabilní vydání zb ývá ještě 28 dní. Mnoho chyb, i ty, na které jsem nenarazil, mohou ještě zmizet. Jako větší nedostatek vidím absenci komunitních funkcí, o kterých jsem psal, a to hlavně hodnocení a komentáře uživatelů. Zatím je Ubuntu One tak dobré jako služ ba, na které sto jí, tedy 7digital. Musíme ji také brát jako program, kter ý před pár m ěsíci j eště neexistoval, a ste jně jako ostatn í čá sti Ubuntu, i tahle se bude dál vyví jet.
Konference LinuxAlt 2010 hledá přednášející a témata
Realizační tým sdružení Linux v Brně oznamuje, že pro vás společně s partnery připraví v prvním listopadovém víkendu – 6. a 7. listopadu 2010 – již páté pokračování
Call for Papers (hledání přednášejících)
brněnské linuxové konference.
Přihlášky Vyhlašujeme tedy Call for Papers (hledání přednášejících a námětů). Pokud si myslí-
Pokud máte zájem o vystoupení na konferenci LinuxAlt, zašlete abs-
te, že můžete přispět něčím, co zaujme ostatní uživatele Linuxu a OSS obecně, jste
trakt své přednášky na
[email protected], kde v několika větách
přesně ten, kterého hledáme! Napište nám! Slibujeme atraktivní prostory FIT VUT
stručně nastiňte téma, stručný bodový obsah pro zařazení do progra-
v Brně, setkání se spoustou zajímavých lidí a další zlepšení vycházející z ohlasů mi-
mu, předpokládanou délku a zaměření příspěvku (pro začátečníky, od-
nulých ročníků.
borníky, vývojáře, administrátory). Abstrakt nepodceňujte, jelikož je opět v plánu udělat hlasování o nejžádanější přednášky, měl by
Zaměření konference čili oficiální část
váš abstrakt co nejpřesněji vystihovat to, na co se lidé mohou tě-
Pokud máte zkušenosti s kteroukoli oblastí, kde je možné open source software vyu-
šit.
žít, budete rozhodně vítáni. Přednášky by měly být především živé a plné ukázek konkrétních postupů. Nabízíme vám několik možných témat k inspiraci, nejsou to ale
Délka příspěvků
jediná témata, nabídněte své vlastní!
Přednášky se budou konat v hodinových blocích (50 minut přednáška, 10 minut přestávka), blok je možno rozdělit na dvě 25 minutové
1. Digitální fotografie: katalogizace, úpravy, prezentace, tisk
přednášky se souvisejícími tématy, nebo spojit v dvojblok o 100 mi-
2. Zvuk a video: multimediální centra, nahrávání, konverze, přehrávání, efekty,
nutách. V čase přednášky počítejte i s pár minutami na dotazy.
streaming, authoring a další 3. Grafika: vektorová nebo bitmapová grafika, zajímavé editory a efekty
Záznam přednášek
4. Programování: IDE pod Linuxem, moderní technologie, moderní IPC
Z konference bude opět pořízen audiovizuální záznam, který bude
5. Kancelář na Linuxu: komunikace s ostatními, vedení agendy, formuláře, el. podpis
volně dostupný ke stažení z internetu. Z celé akce bude nakonec se-
6. Bezpečnost dat: šifrování, zálohování, správa verzí
staveno DVD s vlastním ISBN, bude obsahovat jak záznamy z předná-
7. Linuxová řešení v praxi: zkušenosti s praktickým nasazením, zajímavé aplikace,
šek, tak i ostatní materiály, pokud je jejich autoři poskytnou.
terminály
Vyhrazujeme si právo zveřejnit materiály a záznam přednášek pod svo-
8. Otevřené formáty a protokoly: které to jsou, co umí, a proč je dobré je používat.
, bodnou licencí. Preferované prezentační formáty dat jsou odf a pdf
9. Nejen Linuxem živ jest člověk: aneb co se děje ve světě BSD, OpenSolaris nebo
ovšem je vhodné zveřejnit i případný zdrojový dokument (např. TeX).
jiných zajímavých operačních systémů.
Harmonogram 31. srpna 2010
Konečné datum dodání návrhů přihlášek pro lektory.
Call for Sponsors (hledání sponzorů)
30. září 2010
Konec veřejného hlasování o přednáškách.
Konference je nezisková. Většinu nákladů tvoří cestovné, ubytování
16. října 2010
Zveřejnění programu konference.
a
30. října 2010
Termín pro odevzdání textů do sborníku a kompletních
i sponzoring. Své nabídky a požadavky můžete posílat na e-mail
dokumentů k přednáškám.
[email protected].
6. a 7. listopadu 2010
Konání konference.
strava pro
lektory
a
pořadatele.
Uvítáme
proto
vaše dary
Internetov é j azykov é kurzy
Ř e š itel projektu
pro nev i dom é ž á ky Cílem pro jektu j e modernizovat výuku cizích j azyků pro zrakově postižené vytvořením nových jazykových modulů. D ěti se zrakovým hendikepem se tak mohou lépe učit vybrané jazyky: angličtinu, němčinu, španělštinu a italštinu. V současnosti jsou výukové texty v šech modul ů k dispozici v cizích jazycích a češtině. Textové informace i zvukové nahrávky jsou vkládány do výukového systému. Probíhá optimální nastavení softwaru a připravu je se metodika pro používání celého systému. Další fází bude testování a školení lektorů (podzim 2010).
Partner projektu Základní škola prof. V. Ve jdovského náměstí Přemysla Otakara 777 784 01 Litovel Informace o pro jektu na jdete na adrese ec3.li berix.cz